When working with EMDR, eye movement desensitization and reprocessing – metoda, která pomáhá zpracovat traumatické vzpomínky. Also known as zraková de‑senzibilizace, it kombinuje zrakové podněty s terapeutickým vedením. EMDR je součástí širšího pole psychoterapie, proces, kde odborník pomáhá klientovi změnit myšlenkové a emoční vzorce a úzce souvisí s trauma, psychické zranění vzniklé po extrémním stresu nebo události. EMDR zahrnuje bilaterální stimulaci, vyžaduje aktivní zapojení klienta a cílí na reorganizaci paměťových stop.
EMDR používá dvoustrannou stimulaci – nejčastěji rychlé pohyby očí, ale také dotyk nebo zvuk – aby aktivoval obě hemisféry mozku. Vědecké studie ukazují, že tento proces napodobuje přirozené mechanismy během REM spánku, kdy mozek „čistí“ emotivní náboj vzpomínek. Výsledkem je oslabení intenzity negativních emocí spojených s traumatem a snadnější integrace do běžného životního kontextu. Díky tomu se pacienti často po několika sezeních cítí méně rozrušeni a soustředí se lépe.
Metoda se zaměřuje na konkrétní vzpomínky, jejich vizuální, somatické a emoční složky. Terapeut vede klienta přes tzv. „target“ – konkrétní událost, myšlenku nebo tělesný pocit – a během stimulace klient popisuje, co se mu zjevuje. Tento proces umožňuje „přepisování“ maladaptivního spojení mezi vzpomínkou a silnou emocí. Výsledkem je, že po terapii může klient vzpomínku vnímat jako pouhou informaci, aniž by se mu vybavovaly zastrašující pocity.
EMDR tedy zahrnuje tři základní prvky: (1) identifikaci traumatické vzpomínky, (2) bilaterální stimulaci a (3) reprocessing – přetvoření emocionálního náboje. Tato struktura ukazuje, že EMDR vyžaduje jak terapeutické dovednosti, tak aktivní spolupráci klienta.
V praxi se EMDR často kombinuje s dalšími technikami, například s relaxačními cvičeními nebo s elementy kognitivně‑behaviorální terapie (KBT). Kombinace posiluje schopnost klienta převzít kontrolu nad svými myšlenkami a emocemi.
EMDR také funguje dobře u lidí, kteří mají potíže s verbálními popisy svých pocitů – vizuální a tělesné podněty mohou otevřít kanál, který by jinak zůstal uzavřený.
Nejčastěji se EMDR používá při léčbě posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Výzkumy dokazují, že až 80 % pacientů s PTSD po několika setkáními zaznamená výrazné snížení symptomů. Kromě PTSD je metoda účinná při úzkostných poruchách, fobických reakcích, deprese, závislostech a dokonce při chronické bolesti, kde emocionální komponenta úzce souvisí s fyzickým vnímáním.
U dětí a adolescentů je EMDR přizpůsoben tak, aby respektoval jejich vývojovou úroveň – používají se kratší sekvence stimulačních pohybů a více hratelné prvky. To umožňuje mladým klientům zpracovat školní, rodinné nebo sociální trauma bez nadměrného verbálního zatížení.
Existují i kontraindikace: aktivní psychóza, nespolehlivé stabilizační strategie, těžké substance dependence nebo těhotenství (v posledním trimestru). V takových případech terapeut nejprve stabilizuje klienta a teprve poté zvažuje EMDR.
Na první pohled se může zdát, že EMDR a kognitivně‑behaviorální terapie jsou podobné, protože obě cílí na změnu myšlenkových vzorců. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že KBT pracuje hlavně s myšlenkami a chováním, zatímco EMDR zasahuje přímo do emotivní paměti pomocí fyzických podnětů. To dává EMDR výhodu v rychlejším snižování emočního náboje spojeného s traumatem.
Psychodynamická terapie se zaměřuje na neuvědomované procesy a dlouhodobé vztahové vzorce, což může trvat měsíce až roky. EMDR nabízí strukturovaný a časově omezený rámec: typicky 8‑12 sezení, během nichž se dosahuje měřitelných změn. Proto často slouží jako doplněk k dlouhodobým psychoterapeutickým přístupům.
První setkání slouží k vytvoření bezpečného prostředí a ke zjištění, jestli je EMDR vhodný pro konkrétní problém. Terapeut provede podrobný rozhovor, aby identifikoval „target“ – konkrétní traumatickou vzpomínku. Dále vysvětlí proces bilaterální stimulace a společně nastaví „základní“ a „klidové“ body, které pomáhají během terapie regulovat úzkost.
Klient se učí techniky seberegulace, například dýchání nebo vizualizaci bezpečného místa, které může použít během intenzivních momentů. Během samotné stimulace terapeut požaduje, aby klient popisoval, co se mu zjevuje – obrazy, pocity, myšlenky. Po každém cyklu se zastaví, zhodnotí změnu intenzity a rozhodne, zda pokračovat nebo přejít na další úroveň.
Po sezení je běžné, že klient pocítí úlevu nebo naopak mírný únavový stav – to je známka, že mozek pracuje na přetvoření paměťových stop. Terapeut může doporučit lehké cvičení, deník nebo krátkou relaxaci, aby podpořil proces integrace mezi sezeními.
Meta‑analýzy publikované v posledním desetiletí ukazují, že EMDR má srovnatelnou nebo vyšší účinnost než farmakoterapie u PTSD. Studie z 2022 potvrzují, že u dospělých i dětí se po EMDR projeví signifikantní snížení symptomů, jako jsou flashbacky, nespavost a hypervigilance. Důležitým faktorem je doprovodná terapie – kombinace EMDR s KBT či farmakologií může přinést ještě lepší výsledky.
Výsledky také naznačují, že EMDR může podpořit neuroplasticitu, tedy schopnost mozku tvořit nové spoje. To je zvláště relevantní v rehabilitaci po traumatických událostech, kde se staré, neadaptivní spoje „přepisují" novými, zdravějšími vzorci.
Než se rozhodnete pro EMDR, ověřte si, že terapeut má certifikaci od Mezinárodní asociace EMDR (EMDRIA) nebo ekvivalentní národní certifikaci. Dále zkontrolujte, zda má praxi s konkrétním typem traumatu, který vás trápí – například s PTSD, dětským zneužíváním nebo úzkostnými poruchami.
Je dobré si během úvodního rozhovoru zkontrolovat, jestli vám terapeut vyhovuje i osobně. Důvěra a bezpečné prostředí jsou klíčové, protože EMDR vyvolává emotivní reakce. Pokud máte pochybnosti, nebojte se zeptat na postup, počet sezení a možné vedlejší účinky.
EMDR může být silným nástrojem v léčbě trauma‑spojených obtíží, pokud je prováděn kompetentními odborníky a v kombinaci s dalšími podpůrnými metodami.
V následujícím seznamu najdete články, které podrobně rozebírají konkrétní techniky, srovnání s jinými terapiemi, praktické tipy pro první sezení i příběhy lidí, kteří díky EMDR získali zpět klid a kontrolu. Ponořte se do těchto zdrojů a najděte si informace, které vám pomohou rozhodnout, zda je EMDR tím pravým krokem pro vás.
Naučte se, jak vytvořit a používat plán podpory mezi sezeními při terapii traumatu. Praktické techniky, srovnání přístupů a tipy pro udržení motivace.
Dozvědět se více