Syndrom učence: Co je to a jak ho rozpoznat v každodenním životě

Co když se cítíš jako podvodník, i když máš všechny důkazy, že jsi dobrý? Syndrom učence, psychologický jev, kdy člověk nevěří ve své úspěchy a připisuje je náhodě nebo okolnostem, nikoli své schopnosti. Also known as impostor syndrome, it commonly affects high achievers who fear being exposed as frauds. To není slabost. Je to vnitřní hlas, který ti šeptá: "Tohle nejsi ty. Tohle si zasloužil někdo jiný." A právě proto je tak těžké ho uznat – protože ti říká, že jsi příliš dobrý, aby to bylo pravda.

Syndrom učence se neobjevuje jen u studentů. Objevuje se u zaměstnanců, kteří se bájí, že je někdo překvapí, když zjistí, že nejsou "tak chytří, jak vypadají". U rodičů, kteří si myslí, že ostatní rodiče dělají všechno lépe. U terapeutů, kteří se obávají, že jejich klienti někdy zjistí, že nevědí to, co by měli. Tento jev je úzce spojený s perfectionismem, přílišným požadavkem na sebe, který vede k neustálému cítění, že jsi nikdy dostatečně dobrý. A s sebekritikou, vnitřním hlasem, který tě trápí, když uděláš chybu, a který ti neumožňuje přijmout úspěch jako vlastní. Tyto tři věci – syndrom učence, perfectionismus a sebekritika – se navzájem posilují. Čím víc se snažíš být dokonalý, tím víc se bojíš, že ti někdo odhalí pravdu.

Nejde o to, že bys měl být lepší. Jde o to, že už jsi dostatečný. A právě tohle je to, co psychoterapie může změnit. V terapii se nejedná o to, jak se stát lepším. Jde o to, jak se naučit přijmout to, co už jsi. Když přestaneš házet své úspěchy do kategorie "štěstí" a začneš je vidět jako výsledek tvého úsilí, změní se i tvůj vztah k sobě. Není to náhoda, že v našich článcích se často objevuje vyhoření, stav, který často vzniká, když se člověk přetěžuje, aby dokázal, že je hodný. Lidé s syndromem učence se přetěžují, aby se vyhnuli tomu, že by je někdo považoval za neúspěšné. A to je přesně ten moment, kdy se jejich duše vyčerpá.

Tady najdeš články, které se týkají právě těchto věcí – jak se s tím vypořádat, když se ti zdá, že jsi vždycky o krok pozadu, a jak se naučit přijmout, že to, co děláš, je dostatečné. Nejde o to, aby sis zasloužil úspěch. Jde o to, že jsi ho už zasloužil. A teď je čas ho přijmout.