Pocit méněcennosti: Jak ho překonat a získat sebevědomí

Na pocit méněcennosti, vnitřní přesvědčení, že jsi méně hodný, schopný nebo zasloužilý než ostatní. Also known as sebeodhodlání, it je jedna z nejčastějších překážek, které drží lidi v pozadí, i když vypadají, že všechno mají pod kontrolou. Není to jen zlá nálada. Je to hluboké, trvalé přesvědčení, které ti říká: "Nedostatečný jsi. Nejsi dobrý dost. Nikdy to nezvládneš." A to i když ti všichni říkají, že jsi skvělý. Tento pocit se neobjevuje z ničeho. Vzniká z opakovaných zkušeností – když jsi jako dítě slyšel, že jsi "příliš citlivý", nebo když ti někdo v práci řekl, že "to nebylo dost dobré". A pak to začneš věřit. Ne protože je to pravda. Protože to zní známě.

Nejčastěji se pocit méněcennosti, vnitřní přesvědčení, že jsi méně hodný, schopný nebo zasloužilý než ostatní. Also known as sebeodhodlání, it je jedna z nejčastějších překážek, které drží lidi v pozadí, i když vypadají, že všechno mají pod kontrolou. spojuje s sebekritikou, vnitřním hlasem, který tě neustále kritizuje a porovnává s jinými. Also known as vnitřní kritik, it je ten, který ti říká: "Všichni ti překonávají. Ty jsi jen náhoda." . A také s sebevědomím, schopností přijmout svou hodnotu bez nutnosti dokazovat ji ostatním. Also known as vnitřní jistota, it je to, co potřebuješ, abys přestal čekat na potvrzení od ostatních.. Tyto tři věci spolu souvisejí jako řetězec: když máš slabé sebevědomí, hledáš potvrzení. Když ho nedostaneš, začneš se kritizovat. A když se kritizuješ, pocit méněcennosti se posiluje. Je to kruh, který ti neumožňuje dýchat. A nejhorší je, že ho často nevidíš. Přijímáš ho jako normální. "To je jen já."

Ale to není pravda. Tvoje hodnota není věc, kterou můžeš ztratit, když se něco nepovede. Je to něco, co už máš. Jen jsi ho zapomněl vidět. Terapie neřeší, jestli jsi dostatečně dobrý. Řeší, proč ti tvůj mozek říká, že nejsi. A jak přestat věřit tomu hlase, který ti lže. V těchto článcích najdeš, jak lidé překonávali tento pocit – bez magie, bez kouzelných knih, jen pomocí malých kroků, které fungují. Zjistíš, jak se změnila jejich komunikace s sebou samotnými, jak se naučili rozpoznávat, kdy je to jen starý vzor, a kdy je to pravda. A jak přestali čekat na to, aby někdo jiný řekl, že jsou v pořádku. Tohle není o tom, aby sis vytvořil novou identitu. Je to o tom, abys přestal předstírat, že ta stará je pravdivá.