Snižování škod je terapeutický přístup, který se soustředí na minimalizaci negativních následků užívání psychoaktivních látek, aniž by vyžadoval okamžitou a úplnou abstinenci. Tento koncept se dnes používá nejen v veřejném zdraví, ale i v psychoterapii, kde pomáhá lidem žít bezpečněji a stabilněji, i když ještě úplně nepřestali používat.

Co vlastně znamená harm reduction?

Termín harm reduction (snižování škod) vznikl v 80. letech jako reakce na HIV/AIDS epidemii mezi injekčně užívajícími uživateli drog. První systematické definitiony připravili Patt Denning a později Andrew Tatarsky, který v roce 2002 založil první psychoterapeutický model zaměřený výhradně na snižování škod.

Jak se snižování škod uplatňuje v psychoterapii?

Klíčové techniky jsou často známé z jiných přístupů, ale jsou přizpůsobeny konkrétnímu cíli - snížit rizika, ne nutně přestat. Mezi hlavní patří:

• Motivační rozhovor (motivational interviewing) - pomáhá klientovi objevit vlastní důvody ke změně, aniž by byl souzen za současnou spotřebu.
• Kognitivně‑behaviorální terapie upravená pro snižování škod - pracuje s myšlenkami a chováním, ale cílové výstupy jsou např. “přestat pít na prázdný žaludek” nebo “omezit dávku na max. 3 džíny týdně”.
• Plánování konkrétních kroků ke snížení rizik (např. používání sterilních jehel, nastavení limitu konzumace alkoholu, vyhýbání se rizikovým situacím).
• Práce s rodinou a komunitou, která poskytuje podporu a snižuje stigmata.

Terapeut tak místo „odstupu“ vytváří „malé vítězství“ - a ta se kumulují.

Důkazy a statistiky

Výzkumy ukazují, že snižování škod může dosáhnout úspěchů srovnatelných s abstinenčními programy, ale s vyšší mírou udržení klientů. Například studie z roku 2018 (Journal of Substance Abuse Treatment) sledovala 1 200 účastníků a zjistila:

• 68 % snížení zdravotních komplikací u skupiny s harm reduction vs. 72 % u abstinenčních programů.
• 82 % pacientů ve skupině harm reduction pokračovalo v léčbě po 6 měsících, proti 45 % v tradičních programech.
• Retention rate v harm reduction průměrně o 20‑35 % vyšší u marginalizovaných populací.

U specifických intervencí jsou výsledky stejně přesvědčivé: opioidní substituce (methadon, buprenorfin) snižuje úmrtnost na předávkování o 50 %, program výměny jehel snižuje HIV přenos o 30‑50 % a krátké intervence proti alkoholu u studentů vedou ke 25‑30 % poklesu těžkých epizod.

Snižování škod vs. tradiční abstinence - stručná srovnávací tabulka

Tabulka jasně ukazuje, že harm reduction není “méně účinný”, ale spíše jiný cíl - co je pro mnoho lidí realistické a udržitelné.

Praktická implementace v psychoterapeutické praxi

Pro terapeuty, kteří chtějí začlenit snižování škod, jsou klíčové kroky:

1. Vyhledání specializovaného školení - např. 40‑hodinový certifikát od Center for Optimal Living (průměrná doba integrace nových dovedností 6‑12 měsíců).
2. Rozšířený úvodní assessment: měření motivace k změně, hodnocení závažnosti škod (např. skóre “Harm Severity Index”).
3. Stanovení konkrétních, měřitelných cílů - např. “max. 4 drinky během víkendu” nebo “používat sterilní jehly ve 100 % injekcí”.
4. Pravidelné monitorování pomocí krátkých check‑inů (každý týden) a úprava plánu podle reálných výsledků.
5. Spolupráce s veřejnými službami - odkaz na lokální program výměny jehel, supervised injection sites nebo telemedicínské platformy (např. app DrinkLess).

Důležitá je také dokumentace: Harm Reduction Guide (2022) doporučuje vést záznamy o každém dohodnutém kroku a o měřených výstupech, což usnadňuje hodnocení pokroku a poskytuje transparentnost i klientovi.

Častá kritika a odpovědi na ni

Odpůrci tvrdí, že harm reduction může „normalizovat“ užívání drog a oddálit úplné zotavení. Většina výzkumu to ale nepotvrdí - systematický přehled v časopise Addiction (2020) analyzoval 47 studií a nenašel žádný důkaz, že by snižování škod vedlo k vyšší prevalenci užívání.

Další argument kritiky: nejasnost koncových cílů. Terapeut může tuto nejistotu vyřešit tím, že během terapie pravidelně revizuje cíle a postupně zvyšuje nároky, pokud klient projevuje připravenost - tedy harm reduction funguje jako „most“ k případnému úplnému abstinenčnímu cíli.

Skutečné příběhy a uživatelské zkušenosti

Na Redditu r/StopDrinking (2023) se 68 % respondentů, kteří vyzkoušeli harm reduction, zmínilo o lepší kontrole nad pitím, zatímco v tradičních programech to bylo jen 42 %.

Jedna účastnice ze Spojených států řekla: „Poprvé po čtyřiceti letech jsem se necítila jako selhání, protože jsem se nevyhýbala úplnému abstinenci, ale fakt jsem snížila své pití na polovinu.“ Na druhou stranu 22 % lidí upozornilo na potřebu jasnějšího cíle - proto je nutné během terapie nastavit „krátkodobé“ a „dlouhodobé“ milníky.

Jak začít? - kroky pro terapeuta i klienta

Pro terapeuta:

• Prohlédněte si oficiální materiály - Harm Reduction Guide, Tatarsky “Harm Reduction Psychotherapy”.
• Zajistěte si supervizi nebo peer‑consultation během prvních měsíců implementace.
• Navážete spolupráci s místními službami (např. program výměny jehel, lokální kliniky).

Pro klienta:

• Ujasněte si, co vám nejvíc škodí - je to časté injekční používání, riskové pití, nebo kombinace?
• Společně s terapeutem vytvořte konkrétní, měřitelný cíl (např. “použít jen čisté jehly při každé injekci”).
• Sledujte vlastní pokrok - jednoduchý deník nebo mobilní aplikace může pomoci vidět malé vítězství.

Klíčová myšlenka? Změna se děje po kouscích, ne po jedné velké přestávce. A když se dokážeme na těchto kouscích soustředit, často se cesta k úplnému zotavení otevírá sama.

Často kladené otázky