Poruchy osobnosti představují dlouhodobé vzorce myšlení, emocí a chování, které často způsobují problémy v osobním i pracovním životě. I když psychoterapie zůstává hlavním pilířem léčby, farmakoterapie se stále častěji objevuje jako doplňkový nástroj. Tento článek vám objasní, kdy a jak se léky používají, jaké jsou nejčastější přípravky a na co si dát pozor, abyste získali co nejlepší výsledek.
Co jsou poruchy osobnosti trvalé vzorce chování a prožívání, které výrazně narušují sociální a pracovní funkci?
Diagnóza se zakládá na kritériích DSM‑5 nebo ICD‑11 a zahrnuje například hraniční poruchu osobnosti (HPO), narcistickou, antisociální či vyhýbavou poruchu. Typickými příznaky jsou nestabilita emocí, impulzivita, problémy s mezilidskými vztahy a časté krize, které mohou vyústit i do hospitalizace.
Proč je psychoterapie základní?
Výzkumy i klinické zkušenosti ukazují, že dlouhodobá změna maladaptivních vzorců vyžaduje psychoterapeutický zásah - dialekticko‑behaviorální terapie (DBT), mentalizační terapie (MBT) nebo kognitivně‑behaviorální terapie (CBT) jsou nejčastěji doporučovány. Terapie pomáhá pacientům rozpoznat spouštěče, naučit se regulovat emoce a rozvíjet zdravé vztahy.
Jaká je role farmakoterapie adjuvantní medikamentózní podpora zaměřená na konkrétní symptomy při těchto poruchách?
Farmakoterapie není zaměřena na samostatné „vyléčení“ poruchy, ale na zmírnění specifických symptomů - emoční dysregulace, impulsivní agresi, úzkost či depresivní epizody. Podle publikace Psychiatrie pro praxi (2004) se léky používají jak během akutních krizí, tak i dlouhodobě, když je potřeba stabilizovat stav a umožnit pacienta vstoupit do psychoterapie.
Statistiky z Velké Británie a USA ukazují, že 78‑92 % pacientů s HPO užívá nějakou medikaci, a u poloviny z nich je předepisováno tři a více léků najednou (polypragmázie). Česká praxe, zejména na Klinice psychiatrie FN Olomouc, odráží tento trend.
Nejčastěji používané léky a jejich účinky
| Léková skupina | Příklady | Primární účinek | Typické nežádoucí účinky |
|---|---|---|---|
| Thymostabilizátory | Lamotrigin, Topiramát, Valproát | Redukce vzteku a afektivní lability | kognitivní poruchy (Topiramát), hepatotoxicita a teratogenita (Valproát) |
| Druhá generace antipsychotik (SGA) | Aripiprazol, Olanzapin, Risperidon, Quetiapin | Snížení agitovanosti, impulsivity, agresivity | Metabolické změny (Olanzapin), extrapyramidové symptomy (Risperidon) |
| Antidepresiva (SSRI/SNRI) | Sertralin, Escitalopram, Venlafaxin, Duloxetin | Úleva od úzkosti, dráždivosti, mírná antidepresivní akce | Nevolnost, sexuální dysfunkce, zvýšené riziko suikidálního myšlení u mladých |
| Malé dávky neuroleptik | Haloperidol (nízké dávky) | Cílená kontrola impulsivity při komorbiditě s psychózou | Sedace, EPS |
Mezi nejlépe podložené účinky patří aripiprazol, který snižuje impulsivitu a agresivitu, a SSRIs, které mají relativně bezpečný profil a pomáhají s úzkostí a dráždivostí.
Kdy a jak kombinovat léky s psychoterapií?
Ideální je začít psychoterapií a přidat léky jen tehdy, kdy symptomy brání účasti na sezeních - například silná agresivita nebo akutní úzkost. Krátkodobé nasazení antidepresiv může během prvních dvou až čtyř týdnů vykazovat první úlevu, ale pacient by měl vědět, že plný efekt nastává až po 6‑8 týdnech.
Klíčová pravidla:
- Vyhodnotit komorbiditu - pokud je přítomna afektivní nebo úzkostná porucha, farmakoterapie má vyšší úspěšnost.
- Stanovit konkrétní symptom, který má medikace řešit (např. impulzivní výbuchy).
- Zvolit nejnižší účinnou dávku a sledovat vedlejší účinky.
- Pravidelně revidovat potřebu léků - každých 3‑6 měsíců.
Rizika, vedlejší účinky a problém polypragmázie
Polypragmázie - užívání tří a více psychotropních látek současně - se vyskytuje u zhruba 50 % pacientů s HPO. To zvyšuje riziko interakcí, například mezi topiramátem a valproátem, a komplikuje monitorování. Důležité je proto mít jasný plán odčerpání nepotřebných medikací.
Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří:
- Kognitivní zpomalení při topiramátu.
- Hepatotoxicita a riziko vrozených vad při dlouhodobém užívání valproátu, zejména u žen v reprodukčním věku.
- Metabolické změny a přibývání na váze u olanzapinu.
- Sexuální dysfunkce u SSRI.
Proto by měl být každému pacientovi poskytnut detailní informační list a pravidelně kontrolována funkce jater, krevní cukr a lipidový profil.
Praktické doporučení pro lékaře i pacienty
Pro lékaře:
- Vždy definujte konkrétní cíl farmakoterapie (např. „snížit počet impulzivních výbuchů o 50 % během 8 týdnů“).
- Udržujte jednoduchou medikaci - preferujte monoterapii před kombinacemi, pokud to klinický stav dovolí.
- Sledujte interakce pomocí nástrojů jako Medscape Interaction Checker.
- Zapojte pacientovu rodinu nebo blízké do monitorování vedlejších účinků.
Pro pacienty:
- Buďte otevření o všech příznacích, i těch, které se zdají být „malé“.
- Nezapomeňte dodržovat pravidelný čas užívání - vynechání může vést k rychlému návratu symptomů.
- Počítejte s tím, že první týden může být „rostoucí“ - informujte svého terapeuta.
- Pokud se objeví neobvyklé vedlejší účinky, kontaktujte svého lékaře okamžitě.
Často kladené otázky
Kdy je skutečně nutná farmakoterapie u poruch osobnosti?
Léky jsou doporučeny, když symptomy (např. silná agresivita, výrazná úzkost) brání efektivní psychoterapii nebo ohrožují bezpečnost pacienta. V případech čisté osobnostní dysfunkce bez výrazných akutních krizí se upřednostňuje pouhá psychoterapie.
Jak dlouho bych měl užívat antidepresiva?
Plný terapeutický efekt nastává po 6‑8 týdnech, ale většinou se doporučuje pokračovat minimálně 6‑12 měsíců, pokud není zlepšení příliš rychlé. Dlouhodobé užívání podléhá pravidelnému vyhodnocení.
Co je polypragmázie a proč je problematická?
Polypragmázie znamená současné užívání tří a více psychotropních látek. Zvyšuje riziko nežádoucích účinků, interakcí a ztěžuje sledování, které léky jsou skutečně prospěšné.
Mohu během těhotenství užívat valproát?
Valproát je silně teratogenní a během těhotenství se jeho užívání nedoporučuje. Pokud je nezbytný, je nutná konzultace s odborníkem a volba alternativní terapie.
Jak často by měl být kontrolován stav jater u pacientů na valproátu?
Doporučuje se měřit transaminázy (ALT, AST) každé 3‑6 měsíců během prvního roku terapie a následně ročně, pokud jsou hodnoty stabilní.
Farmakoterapie při poruchách osobnosti tedy není samostatnou léčbou, ale cíleným doplňkem, který může uvolnit cestu k úspěšné psychoterapii. Klíčové je individuální nastavení, monitorování a otevřená komunikace mezi pacientem, terapeutem a lékařem.