Od poloviny 20. století se psychoterapie postupně přesouvá z kanceláře na papír, telefon a nakonec do cloudu. Pandemie Covid‑19 urychlila tento přesun a v roce 2025 už není neobvyklé, že klienti a terapeuti komunikují výhradně přes internet. Tento článek vám ukáže, jak e‑mailová terapie, digitální deníky a psychoedukační aplikace fungují v praxi, jaké mají silné i slabé stránky a co by měl znát každý, kdo chce tyto nástroje bezpečně začlenit do své práce.

Co je digitální psychoterapie - využívání elektronických kanálů a aplikací k poskytování psychologické podpory a léčby?

Digitální psychoterapie není nová terapie, ale nová forma doručení starých metod. Zahrnuje asynchronní kanály (e‑mail, textové zprávy), synchronní videohovory, strukturované deníky a aplikace zaměřené na vzdělávání, relaxaci nebo sledování symptomů. Hlavní výhoda je přístupnost - klient může pracovat odkudkoli, když mu to vyhovuje, a terapeut má přehled o zápiscích i reakcích v reálném čase.

E‑mailová terapie - výhody a omezení

E‑mailová terapie patří mezi nejstarší digitální nástroje; první korespondence se objevily už v 50. letech minulého století. Dnes slouží jako pohodlný doplněk k osobním sezením, zejména pro klienty, kteří preferují časovou flexibilitu a možnost promyslet odpověď. Výzkum z platformy Hedepy ukazuje, že u klientů, kteří absolvují alespoň pět sezení, se šance na zlepšení čtyřnásobně zvýší.

• Asynchronní komunikace dává čas na reflexi a snižuje úzkost z okamžitého odpovídání.
• Archivace e‑mailů umožňuje terapeutovi snadno se vrátit k důležitým momentům.
• Absence neverbálních signálů může vést k nepochopení emocí - riziko, na které upozorňuje Česká asociace pro psychoterapii (2025).
• Delší odezva oproti video‑callu může zhoršit pocit spojení.

Praktické tipy: stanovte pevný časová okna pro odpovědi (např. každé 48 hodin) a používejte šifrované e‑mailové služby, aby jste splnili požadavky GDPR.

Digitální deníky - jak fungují a proč jsou užitečné

Digitální deník je online nástroj, kde klient zapisuje pocity, myšlenky a události mezi sezeními. Platformy jako Halaxy a Power Diary poskytují vestavěné šablony, připomenutí a analytiku, což usnadňuje terapeutovi sledovat trendy a identifikovat krizové momenty.

Podle průzkumu Therapeuti.cz (2025) průměrná doba potřebná k osvojení základních funkcí těchto platforem je 3-5 hodin a plná integrace do praxe trvá 2-4 týdny.

Psychoedukační aplikace - co je na trhu a co funguje

Mezi nejpopulárnější aplikace patří Calm, SleepioRx a specializovaná NightWare určená pro PTSD. Calm nabízí více než 500 příběhů pro spánek, zvukové krajiny a vedené meditace; uživatelé na Trustpilot hodnotí aplikaci 4,3 / 5. Studie SleepioRx (2025) potvrdila zlepšení symptomů u 79 % pacientů.

Nicméně jen 2,08 % dostupných aplikací má publikované klinické důkazy, varuje TherapyRoute.com. To znamená, že výběr by měl být založen na validovaných studiích a na tom, zda aplikace podporuje konkrétní diagnózu. Pro úzkostné poruchy se ukazuje, že aplikace využívající expozici v rozšířené realitě (AR) přináší vyšší míru zlepšení než čistě audio‑meditace.

Jak začlenit digitální nástroje do terapeutické praxe

Úspěšná implementace vyžaduje technické i etické dovednosti. Základní kroky jsou:

1. Vyberte platformu, která splňuje GDPR a nabízí šifrovaný přenos dat (např. Coviu nebo SimplePractice).
2. Zaškolte se (3-5 hodin) a zapojte celý tým, aby byl proces konzistentní.
3. Stanovte jasná pravidla pro asynchronní komunikaci - např. maximální reakční doba 48 h.
4. Vymezte, které informace lze sdílet elektronicky (např. deníkové záznamy) a které vyžadují osobní sezení.
5. Pravidelně vyhodnocujte spokojenost klientů - Hedepy uvádí, že 37 % odpadá po první seanci, což naznačuje potřebu silnějšího on‑boarding procesu.

Technické problémy (např. výpadky video‑hry) se vyskytují u 28 % terapeutů; proto je dobré mít záložní kanál, například telefonní hovor, a připravené návody.

Budoucnost - AI, AR a regulace

Rok 2025 přinesl první AI nástroje, které analyzují textové zápisy a navrhují terapeutovi konkrétní intervence (Videra Health). Studie APA (2025) předpovídá, že do roku 2027 použije AI 40 % psychologů pro administrativu, což ušetří průměrně 6,2 h/týden.

Rozšířená realita (AR) se testuje u expozice fobii - první pilotní projekt v Praze ukázal 30 % rychlejší snížení úzkostné reakce u pacientů s arachnofobií. Přestože AI a AR slibují personalizaci, odborníci varují před „digitálním rozdělením“ - nedostatek technické gramotnosti může vyloučit starší nebo sociálně slabší skupiny.

V dubnu 2025 Česká asociace pro psychoterapii oznámila spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví na tvorbě národních standardů pro online psychoterapii. Očekává se, že v říjnu 2025 budou publikovány první směrnice, které upraví minimální bezpečnostní požadavky, požadavek na informovaný souhlas a povinnost archivace komunikace po dobu minimálně 5 let.

Pro terapeuty to znamená: připravte si interní politiku ochrany dat, získejte souhlas klienta se zpracováním e‑mailů a pravidelně auditujte platformu, která vaše data hostí.

Praktické tipy pro klienty

Klienti často hledají rychlý návod, jak co nejlépe využít digitální terapie:

• Stanovte si denní čas na zápis do deníku - 10-15 minut stačí.
• Udržujte e‑mailové vlákno organizované pomocí štítků (např. „úzkost“, „cíl sezení“).
• Vyberte aplikaci, která má ověřený výzkum - např. Calm nebo SleepioRx.
• Ujistěte se, že vaše zařízení má nejnovější aktualizace a používá bezpečné Wi‑Fi.

Dodržení těchto jednoduchých kroků zvyšuje šanci na úspěch a snižuje riziko technických problémů.