Trénink všímavosti pro osoby s poruchou autistického spektra (PAS) není jen meditace způsobem, jakým ji znáte z YouTube videí nebo aplikací. Je to přesně navržený proces, který bere v úvahu, jak autistický mozek zpracovává svět - pomaleji, konkrétněji, citlivěji. Standardní mindfulness, který se zaměřuje na abstraktní myšlenky jako „pozoruj své myšlenky“ nebo „nech je přicházet a odcházet“, často selhává u jedinců s PAS. Proč? Protože tyto fráze neříkají nic konkrétnímu. A když něco není konkrétní, není pro něj ani přístupné.

Proč standardní mindfulness selhává u PAS?

1. Senzorická hypersenzitivita - hlučné místnosti, jasné světlo, dotek textilu na kůži mohou přetížit mozek. Standardní cvičení v klidné místnosti s tišinou je pro někoho s PAS nemožné.
2. Obtíže s abstraktním myšlením - metafory jako „myšlenky jako mraky“ nebo „dech jako vlna“ nejsou pro mnohé autistické osoby srozumitelné. Potřebují přesné, fyzické instrukce.
3. Verbální komunikační bariéry - pokud někdo neumí dobře popsat své pocity, jak má vědět, co má „pozorovat“?

Podle průzkumu Nadačního fondu pro rozvoj plného vědomí (2023) z 120 respondentů s PAS pouze 22 % prohlásilo, že standardní mindfulness jim pomohlo. Zbytek buď cítil zmatení, nebo se cítil přetížen. To neznamená, že mindfulness nefunguje. Znamená to, že musí být přizpůsoben.

Klíčové úpravy mindfulness pro PAS

Programy jako ty od organizace SEMwell, která od roku 2018 pracuje s autistickými klienty, ukazují, jak se to dělá správně. Nejde o zjednodušení - jde o přestavbu.

• Krátce a často - místo 20 minut sedění se začíná s 3-5 minutami. Pokud se to opakuje denně, efekt je větší než jedno dlouhé sezení.
• Konkrétní otázky, ne abstrakce - místo „Co cítíš?“ se ptáte: „Co právě teď vidíš?“ - a doplňujete: „Např. modrý hrnek, červený papír, stín na zdi.“ Toto je založeno na technice 5-4-3-2-1, kterou už používají mnozí rodiče. „Vidím 5 věcí, cítím 4 věci, slyším 3 zvuky…“
• Vizuální pomůcky - obrázkové karty s obrázky různých smyslů, krátká videa (max. 90 sekund), která ukazují, jak se dělá cvičení. To využívá metodu videomodelingu, která už desetiletí funguje u dětí s PAS.
• Senzorické pomůcky - hmatové koule, vážené plátno, sluchové blokátory. Pokud je klient hypersenzitivní na zvuky, zvuky odstraníte. Pokud potřebuje hmatový vstup, dáte mu něco, co se dá stisknout.
• Pohybový mindfulness - místo sedění se cvičí pomalé pohyby: „Přesuň ruku pomalu z kolen na stůl. Všimni si, jak se pokožka dotýká oblečení.“ Toto je pro mnohé snazší než klid.

Podle Kláry Straussové z Centra Terapie Autismu je klíčové, aby mindfulness nebylo „něco, co děláme zvlášť“. Mělo by se integrovat do každodenního života: při mytí rukou, při chůzi do školy, při jídle. „Nechte ho sledovat, jak voda stéká z ruky. Neříkejte mu, co má cítit. Nechte ho to říct sám.“

Co se děje v hlavě během tréninku?

Nejde o to, aby se osoba s PAS „uvolnila“ nebo „zklidnila“. Jde o to, aby se naučila rozpoznat, kdy začíná být přetížená - a co s tím dělat. Mnozí lidé s PAS trpí emoční dysregulací. Panický záchvat se nemusí projevit křikem. Může to být jen ticho, odstoupení, překlopení stolu.

Trénink všímavosti pomáhá vytvořit „vnitřní signál“. Když se někdo ptá: „Co právě teď slyším?“, jeho mozek se přepíná z reakčního režimu („to je hrozné!“) do pozorovacího („to je hluk, který se objevil“). Toto je základ emoční regulace. Podle analýzy z Theses.cz (2023) je to jediný přístup, který u PAS zaměřuje na přijetí, nikoli na změnu chování. ABA terapie se snaží „odstranit“ nežádoucí chování. Mindfulness se snaží „pochopit“, proč se to děje.

Porovnání s jinými přístupy

Mindfulness není náhrada za ABA. Je to doplněk. Když dítě má záchvat kvůli přetížení, ABA mu může naučit, jak si říct „potřebuji pauzu“. Mindfulness mu pomůže vědět, kdy začíná být přetížené - až to pozná, může tu pauzu požádat dřív.

Kdo může mindfulness využít?

Není to pro všechny. Podle SEMwell (2022) je trénink určen pro stabilizované jedince s PAS, kteří jsou v pravidelné péči. Není to krizová intervence. Pokud někdo je v akutním stresu, výbuchu nebo úzkosti, mindfulness není správný nástroj - je potřeba bezpečná prostředí a terapeutická podpora.

Pro děti od 6 let je možné začít s pohybovými cvičeními. U dospělých se často využívá kombinace vizuálních pomůcek a krátkých sezení. Je důležité, aby facilitátor znal Son-rise program - ne proto, že by ho používal, ale protože rozumí principu: „Připoj se k němu, ne snaž se ho změnit.“

Problémy a výzvy

Největší překážkou není technika. Je to lidé. Podle průzkumu SEMwell (2022) pouze 12 % mindfulness lektorů v ČR má specializované školení pro práci s PAS. Většina se učila standardní mindfulness a pak si představuje, že „jen zkrátí cvičení“ a „přidá obrázky“. To nestačí.

První problém: odpor klienta. Pokud je cvičení příliš abstraktní, klient se odmítne zapojit. Řešení: začněte s pohybem. Nechte ho stát, pohybovat rukama, sledovat svůj dech přes hmatovou kouli. Pokud se nechce sednout, nechte ho chodit. Mindfulness není o pozici těla - je o pozornosti.

Druhý problém: senzorické přetížení. Pokud je místnost příliš hlučná, příliš osvětlená, příliš plná věcí - klient se zhroutí. Řešení: vytvořte klidný prostor. Zhasněte světla, odstraňte zvuky, dejte mu kontrolu nad prostředím. Pokud chce mít uši zakryté - dejte mu sluchové blokátory. To není výjimka. To je potřeba.

Co se děje v ČR? Trendy a budoucnost

Trh je malý, ale roste. Podle Asociace pro rozvoj mindfulness (2023) pouze 5 % lektorů nabízí specializované kurzy pro PAS. Poptávka roste o 18 % ročně. V roce 2023 bylo mindfulness součástí pilotního projektu v 15 speciálních školách. To je krok vpřed.

Největší novinka: aplikace MindfulPAS, kterou vyvíjí SEMwell spolu s Univerzitou Karlovou. Bude fungovat jako přizpůsobený průvodce: když uživatel vybere, že je přetížený, aplikace mu nabídne cvičení s nejnižším senzorickým zatížením - např. jen pohled na klidný obrázek s pomalým dechem. Aplikace bude spuštěna v květnu 2024.

Podle Dr. Petra Šťastného z Univerzity Palackého se očekává, že do roku 2027 bude mindfulness součástí terapeutických programů v 40 % českých center. To je tříkrát více než dnes. Ale bez kvalifikovaných lektorů to nebude možné. Školení od SEMwell trvá 40 hodin a stojí 6 500 Kč. Je to drahé, ale nutné.

Co můžete udělat teď?

Nemusíte být terapeut, abyste pomohli. Pokud máte dítě nebo blízkou osobu s PAS, můžete začít dnes:

1. Začněte s 3 minutami denně - při večeři, před spaním, při cestě do školy.
2. Používejte konkrétní otázky: „Co vidíš?“, „Co cítíš v ruce?“, „Co slyšíš za dveřmi?“
3. Dejte pomůcky - hmatová koule, vážená deka, sluchové blokátory.
4. Nepřinutili k „klidu“ - pokud se nechce, nechte to být. Příště to zkusíte jinak.
5. Neříkejte „to je krásné“ - říkejte „to je to, co je teď“.

Mindfulness pro PAS není o tom, aby byl člověk „normální“. Je o tom, aby se naučil být v klidu s tím, co je. A to je největší dar, který můžete někomu dát - ne změnit ho, ale ho nechat být.