Terapie nebo léky? Toto je otázka, kterou si klade každý, kdo se s depresí potýká, nebo kdo má blízkého, kdo se s ní bojuje. V roce 2026 už nejde jen o to, co lékař doporučí. Už víme, že depresivní porucha není jen „chemická nerovnováha“, jak nám dříve tvrdili. A že ani léky, ani terapie samy o sobě nejsou zázračným řešením. Ale co funguje skutečně? Co dělá rozdíl, když se člověk snaží vstát z postele a znovu začít žít?
Co vlastně dělají antidepresiva?
Antidepresiva nejsou „šťastné pilulky“. Nezničí negativní myšlenky, neodstraňují bolest ztráty, neřeší konflikty v rodině. Pracují jinak. Podle největší analýzy všech klinických studií z roku 2018, která zahrnovala přes 116 000 lidí, jsou antidepresiva o 22,3 % účinnější než placebo. To zní málo, ale v praxi znamená, že z každých 10 lidí, kteří je užívají, jich 2-3 zažije výrazné zlepšení. Nejúčinnější léky jsou amitriptylin, venlafaxin a escitalopram. Escitalopram je v Česku nejčastěji předepisovaný - zastupuje téměř třetinu celkového trhu.
Ale tady je důležitý detail: účinek začíná až po 2-4 týdnech. A ne všichni na to reagují. Třetina pacientů je na léky rezistentní. Navíc 41 % lidí hlásí závažné vedlejší účinky - suchost v ústech, nevolnost, ztrátu libida, zvýšenou únava. Mnozí přestávají užívat, protože se cítí „přesně stejně“, jen s bolestí hlavy a nechutenstvím.
A co ta teorie o serotoninu? V roce 2022 vědkyně Joanna Moncrieffová z University College London analyzovala 52 studií a přišla s překvapivým závěrem: „Neexistují žádné přesvědčivé důkazy, že by deprese byla způsobena nedostatkem serotoninu.“ To znamená, že léky fungují - ale ne proto, že „napravují nerovnováhu“. Pravděpodobně ovlivňují mozek jinak - třeba změnou vnímání bolesti, nebo způsobem, jakým se mozek učí reagovat na stres. Lékaři to uznávají: „Pokud lék funguje, nemusíme vědět přesně, jak.“
Co dělá psychoterapie?
Představte si, že se podíváte do zrcadla a nevidíte sebe. Vidíte někoho, kdo je neúspěšný, závistivý, nesmyslný. To je často deprese - náhlá změna pohledu na sebe. Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) se snaží tento pohled změnit. Neříká: „Buď šťastný.“ Říká: „Co se děje, když si řekneš, že jsi někdo, kdo nic nezvládá? Kde to přišlo? Je to pravda?“
Ve 387 studiích z let 2008-2023 se ukázalo, že KBT pomáhá 58,7 % lidí s mírnou až středně těžkou depresí. A co je důležitější - v 63,2 % případů byla účinnější než léky při dosažení trvalé změny. Lidé se naučí, jak se vyhnout záporným smyčkám myšlenek. Jak se chovat, když se cítí ztracení. Jak komunikovat, když se nechce mluvit. To se neztratí, jakmile přestanete užívat léky.
Ale terapie není rychlá. Potřebujete minimálně 8-12 sezení, aby se něco změnilo. V Česku je jen jeden psychoterapeut na 5 200 lidí. Cena sezení je 800-1 500 Kč. Mnozí si to nemohou dovolit. A ne všichni se chtějí otevřít. Někdo se bojí, že ho budou považovat za „blázna“. Někdo si myslí, že „to musí vydržet sám“.
Proč kombinace funguje nejlépe?
Největší překvapení přišlo z metaanalýzy 72 studií z roku 2022. Kombinace léků a terapie dosáhla remise u 68,4 % pacientů. Samotná léčba léky - 46,7 %. Samotná terapie - 42,3 %. Rozdíl je výrazný.
Proč? Léky vám pomohou získat energii. Když jste tak unavení, že nemůžete vstát, terapie nemá šanci. Ale když vám lék dá trochu života, můžete začít mluvit, myslet, reagovat. A terapie vám pomůže pochopit, proč jste se vůbec ocitli v této jámě. Kombinace vás nejen zvedne z podlahy, ale naučí vás, jak se tam nevrátit.
Praktický příklad: Lidé, kteří užívali pouze léky, často hlásili návrat příznaků po ukončení léčby - 28 % z nich. U těch, kteří kombinovali léky s terapií, byl tento podíl jen 15 %. Jeden komentář na Redditu říká: „Antidepresiva mi pomohla dostat se z akutní krize, ale skutečné řešení problémů přišlo až s psychoterapií.“
Co nového? Ketamin, psychedelika, digitální terapie
Ne všechno je z minulosti. V roce 2022 se objevila ketaminová psychoterapie (KAP). Někteří pacienti cítí úlevu hned během podání - za několik hodin, ne týdnů. Celý proces trvá dva týdny až měsíc. Výsledky jsou slibné, ale stále se jedná o experimentální přístup.
Podobně fungují psychedelika - psilocybin a LSD. Evropská léková agentura je v roce 2024 zařadila do vývojového plánu pro léčbu rezistentní deprese. Zatím nejsou dostupná, ale budoucnost se k nim blíží.
A co digitální nástroje? Aplikace jako MoodTools nebo Woebot mají v Česku už přes 256 000 uživatelů. 68 % z nich hlásilo mírné zlepšení. Nejsou náhradou za terapeutu, ale pomáhají udržet si vědomí, když nejsou peníze na sezení. Nebo když se člověk nechce zatím otevřít.
Co říkají čeští specialisté?
Prof. Jiří Raboch z 1. LF UK říká: „U mírné deprese je terapie první volbou. U těžších forem je kombinace nejúčinnější.“ To je logické. Když jste v hluboké jámě, potřebujete něco, co vás vytáhne. Léky to dělají. A pak terapie vás naučí, jak z ní ven.
Na druhé straně prof. Tomáš Zábranský upozorňuje: „Léky potlačují příznaky, ne řeší příčiny.“ A má pravdu. Když jen ztlumíte bolest, ale nezměníte životní styl, vztahy, nebo vnitřní kritiku - problém se vrátí.
Prof. Martin Brunclík z FN Olomouc předpovídá: „Do roku 2027 budeme schopni rozlišit alespoň 5 biologických podtypů deprese.“ To znamená, že budeme vědět, kdo na jaký lék reaguje - a kdo potřebuje spíše terapii. Personalizovaná medicína je příští krok.
Když se rozhodujete - co si pamatovat?
- Mírná deprese: Začněte terapií. Bez léků. Pokud se za 3 měsíce nic nezmění, přidáte lék.
- Středně těžká nebo těžká deprese: Kombinace je nejlepší volba. Léky vám dávají sílu, terapie vám dává smysl.
- Rezistentní deprese: Zvažte KAP nebo další nové přístupy - ale jen pod dohledem specialisty.
- Nezapomeňte na sebe: Pohyb, spánek, jídlo, lidé. Léky a terapie nejsou kouzelné. Zdravý životní styl je základ.
Neexistuje jedna správná cesta. Ale existuje jedna nejúčinnější - a to je ta, která vás nechá žít, nejen přežívat.
Jsou antidepresiva závislostní?
Ne, antidepresiva nezpůsobují závislost ve smyslu, jako například opioidy nebo alkohol. Ale při náhlém přerušení mohou způsobit odstupňovací příznaky - jako závratě, nevolnost nebo náhlé návaly úzkosti. Proto se léky ukončují pomalu, pod dohledem lékaře. Neznamená to, že jste „závislý“ - jen vaše tělo se přizpůsobilo změně chemického prostředí v mozku.
Můžu přestat užívat léky, jakmile se cítím lépe?
Ne. Většina lékařů doporučuje užívat antidepresiva minimálně 6-12 měsíců po zlepšení příznaků. Pokud přestanete dříve, riziko návratu depresivního epizody je vysoké - až 50-80 %. Pokud jste kombinovali léky s terapií, riziko klesá na 15-20 %. Léky nejsou „přípravek na čas“ - jsou nástrojem, který vám dá prostor, abyste si vytvořili nové návyky.
Je psychoterapie stejně účinná jako léky u těžké deprese?
Ne. U těžké deprese je terapie samotná málo účinná. Lidé s těžkou depresí často nemají energii, aby se vůbec dostali na sezení. Léky pomáhají obnovit základní funkce - spánek, chuť do jídla, schopnost se soustředit. Až pak může terapie začít fungovat. Proto je kombinace nezbytná.
Kdy je terapie špatná volba?
Terapie není špatná volba - ale může být neúčinná, pokud ji necháte na pozadí. Pokud necháte terapeutu řešit vše za vás, nebo pokud necháte léky fungovat jako „přípravek na odpočinek“, terapie se stane jen „konzultací“. Její síla je v aktivní účasti - v tom, že se učíte, jak se chovat jinak, jak myslet jinak, jak reagovat jinak. Pokud nechcete dělat práci, terapie nebude fungovat.
Je možné vyléčit depresi bez léků a terapie?
Ano, ale jen u velmi mírných forem a pokud je příčinou krátkodobý stres - třeba ztráta práce nebo rozvod. Pokud se jedná o opakující se nebo dlouhodobou depresi, bez léků nebo terapie je šance na úplné zlepšení malá. Mnoho lidí se snaží „přežít“ pomocí pohybu, meditace nebo přátel - a to je skvělé. Ale pokud se příznaky nezlepšují po 6-8 týdnech, je čas zvážit lékařskou pomoc. Depresie není známka slabosti - je to signál, že potřebujete podporu.