ADHD u dospělých: Co víme o příznacích, diagnóze a léčbě

ADHD, porucha pozornosti a hyperaktivního chování, která se často přehlíží u dospělých, i když se projevuje jinak než u dětí. Also known as pozdní diagnóza ADHD, it je často považována za „lenost“ nebo „neschopnost se soustředit“ – ale ve skutečnosti je to neurologický rozdíl, který ovlivňuje plánování, organizaci a regulaci emocí. Mnoho dospělých, kteří se cítí vždy „zaostávající“, „rozptylení“ nebo „přetížení“, teprve v dospělosti zjistí, že mají ADHD. Není to otázka vůle – je to otázka mozku, který jinak zpracovává pozornost, impulsivitu a čas.

ADHD u dospělých se neobjevuje najednou. Je to stav, který se přetváří. Dětská hyperaktivita se může změnit ve vnitřní neklid, přetížení nebo časté přerušování rozhovorů. Ztráta času, zapomínání na závazky, obtíže s dokončením úkolů nebo emocionální výbuchy – to vše může být příznakem. Mnoho lidí si myslí, že ADHD je jen problém dětí, ale studie ukazují, že až 70 % dětí s ADHD přenáší příznaky do dospělosti. A přesto se stále setkáváme s tím, že lidé s ADHD jsou označováni za „nepřipravené“ nebo „neodpovědné“ – místo aby jim někdo pomohl pochopit, co se v jejich mozku děje.

Nejlepší léčba není jen léky. I když farmakologická terapie může pomoci, psychoterapie – zejména kognitivně behaviorální přístupy – nabízí nástroje, které fungují dlouhodobě. Učíte se, jak rozložit úkoly, jak pracovat s časem, jak zastavit vnitřní kritiku, která vás zničí. A nejde jen o „naučit se organizovat“. Jde o to, jak přestat se nenávidět za to, že jste jiní. Terapie pomáhá přijmout svůj mozek, ne ho napravit.

V této sbírce najdete praktické informace o tom, jak probíhá diagnóza u dospělých, jak se liší od dětského ADHD, jaké metody skutečně pomáhají a kde v Česku najít kvalifikovaného terapeuta. Nejde o teoretické popisy – jde o to, co funguje v reálném životě: v práci, v párů, ve vztazích s rodinou. Pokud se cítíte jako byste byli vždycky „o krok pozadu“, ale nevíte proč – tady najdete odpovědi, které vás mohou změnit.