Stojíte v obchodě a najednou se vám zatíží hrudník, srdce začne bušit jako o život a nohy se vám chtějí rozběhnout - a vy nevíte proč. Nebo se vám v noci zase objeví ten samý sen, ten, který vás probouzí v potu, i když už to minulo deset let. Víte, že to není vaše vina. Ale i tak se cítíte jako nějaký zlomený stroj, který nikdo neumí opravit. Když jste zkoušeli mluvit o tom, co vás trápí, a terapeut vám říkal, že to je jen „nepřekonané minulé zážitky“, cítili jste, že vás nikdo nevnímá celého. Protože trauma není jen v hlavě. Je v těle. A tam se musí léčit.

Co je senzomotorická psychoterapie a proč funguje?

Senzomotorická psychoterapie není jen jiný způsob, jak o trauma mluvit. Je to přístup, který se zaměřuje na to, co se děje v těle, když se vzpomíná na traumatu. Když jste přežili násilí, nehodu, zanedbání nebo něco jiného, co vás zničilo, vaše tělo si to zapamatovalo. Ne jako příběh. Ale jako napětí v zádech, jako neustálý strach, jako neschopnost dýchat hluboce, jako náhlé ztuhnutí, když někdo přijde blíž. Vaše nervový systém se zastavil v režimu „ohrožení“ a nikdy se nevrátil zpět do „bezpečí“.

Tato metoda vznikla v 70. letech 20. století od amerického biologa a psychoterapeuta Petra A. Levineho. Po pozorování zvířat, jak se po útěku z predátora sami „vypouštějí“ strach skrze třes, se ptal: Proč lidé to nedělají? Odpověď byla jednoduchá: my se toho učíme potlačovat. A tělo si to nechává v sobě. Levine to nazval „somatickým prožíváním“ - tedy prožíváním tělesných pocitů, které jsou spojené s traumatem, ale bez toho, abyste se museli vrátit do příběhu. Tělo samo ví, jak se uzdravit. Jen potřebuje bezpečnou cestu.

Jak probíhá terapie? Tři fáze, které změní váš život

Senzomotorická psychoterapie není rychlá. Ale je hluboká. Probíhá ve třech fázích, které se obvykle táhnou 12 až 24 měsíců.

1. Stabilizace (3-6 měsíců) - Zde se učíte, jak se znovu připojit ke svému tělu. Terapeut vás vedie k pomalému pozorování: „Kde v těle cítíte napětí?“ „Co se děje, když se zhluboka nadechnete?“ „Když se zatíží hrudník, co se stane s vaší pravou rukou?“ Používají se techniky jako dechová cvičení s poměrem nádechu a výdechu 1:2, které pomáhají nervovému systému zklidnit. Cílem není „odstranit“ strach, ale naučit se ho přežít bez toho, abyste se rozpadli.
2. Práce s traumatem (6-12 měsíců) - Teprve teď, když máte dostatečnou stabilitu, se pomalu, jako s kamenem v ruce, přibližujete k těm nejtemnějším vzpomínkám. Ale ne přes slova. Přes tělo. „Kde v těle se objevuje ten pocit, když si vzpomenete na ten den?“ „Co se chce pohnout, když se vám zatíží břicho?“ Terapeut vás nechává sledovat, jak tělo chce reagovat - třes, křik, zatlačení rukama do země - a dává vám prostor, abyste to mohli udělat. To, co jste kdysi potlačovali, se nyní může uvolnit. A to je kritické: tělo potřebuje dokončit tu reakci, kterou jste tehdy nemohli dát.
3. Integrace (3-6 měsíců) - Teď se učíte žít s tím, co jste prožili, ale už ne jako oběť. Můžete sedět v místnosti s mužem bez potřeby mít otevřené dveře. Můžete se dotknout svého partnera bez toho, abyste se rozběhli. Můžete dýchat, aniž byste měli pocit, že se vás někdo chytá za krk. Tohle je ten okamžik, kdy trauma přestává být vaším životem. Stává se součástí vaší minulosti.

Proč je to lepší než klasická kognitivní terapie?

Když jste měli PTSD a šli jste k psychologovi, který vám říkal: „Zkus si představit, že to není pravda“, nebo „Změň své myšlenky“, pravděpodobně jste se cítili ještě víc neúspěšní. Protože trauma není o myšlenkách. Je o těle.

Studie ukazují, že u klientů s komplexním traumatem dosahuje senzomotorická psychoterapie 65-75 % úspěšnosti. Kognitivně-behaviorální terapie (CBT) v tomto případě jen 45-55 %. Proč? Protože u vývojového traumatu - tedy traumatu, které jste zažili v dětství - 80 % lidí prostě nezvládne mluvit o tom, co se stalo. Tělo to ví. Ale slova ne.

Senzomotorická terapie funguje i u lidí s disociací - kdy se cítíte jako „venku“ z vlastního těla. Zde dosahuje úspěšnosti 60-70 %, zatímco tradiční metody jen 30-40 %. A to není náhoda. Je to věda. Neurobiologie potvrzuje, že traumata se ukládají v mozkových oblastech, které nejsou spojené s řečí. Senzomotorická práce přímo působí na tyto oblasti: amygdalu, insulu, mozkový kmene.

Kdo to může dělat? A kde najít kvalifikovaného terapeuta?

Tady je důležité: ne každý, kdo říká „pracuji s tělem“, je kvalifikovaný. V České republice je k září 2023 certifikováno pouze 42 senzomotorických terapeutů. Ti prošli 200-320 hodinami výuky, 100 hodinami supervize a minimálně 50 hodinami osobní terapie v tomto přístupu. Nejde o „trénink“ - jde o hlubokou transformaci terapeuta samotného.

Certifikaci v ČR nabízejí dvě instituce: Pro Terapie z.s. organizace založená v roce 2000, která v ČR představuje nejstarší a nejrozšířenější centrum senzomotorické psychoterapie, s certifikačním programem 24 měsíců a 320 hodinami výuky a Česká asociace pro psychoterapii instituce, která nabízí integrační program s 200 hodinami výuky a zaměřuje se na spojení senzomotorického přístupu s jinými terapeutickými metodami.

Specializovaná centra najdete v Praze (Centrum pro trauma a trauma senzitivní péče), Brně (Trauma centrum Morava) a Ostravě (Trauma centrum Slezsko). Cena jedné hodiny se pohybuje mezi 1.200 a 2.500 Kč, skupinová terapie stojí 800-1.500 Kč. Od ledna 2024 jsou senzomotorická sezení hrazena pojišťovnami pro klienty s diagnostikovanou PTSD - maximálně 20 sezení ročně.

Co říkají lidé, kteří to zkusili?

Na platformě Terapie.cz má senzomotorická psychoterapie průměrné hodnocení 4,3 z 5 - o 0,7 bodu výš než jakýkoliv jiný terapeutický přístup. Co říkají lidé?

„Po 8 měsících jsem poprvé za 15 let schopna sedět v místnosti s mužem bez panické úzkosti. Předtím jsem musela mít otevřené dveře a židli tak, abych mohla rychle utéct.“

„Cítila jsem, že tělo chce křičet. A terapeut mi řekl: ‚Křič.‘ A já křičela. A pak jsem se vysmála. A to bylo první, co jsem udělala po 12 letech.“

Ale není to vždycky jen světlo. 22 % klientů zažívá krátkodobé zhoršení - tzv. „terapeutický krizový bod“. Jeden člověk napsal na Redditu: „Po 10 sezeních jsem zažila flashback, který mě vyřadil z práce na tři dny. Terapeutka mě nedokázala stabilizovat.“

To je důvod, proč kvalifikace terapeuta je klíčová. Pokud neumí stabilizovat, může terapie způsobit reviktimizaci - tedy znovu zranit. To se stává, když terapeut není dostatečně připravený. V roce 2022 bylo v ČR zaznamenáno 17 případů nekvalifikovaného poskytování „senzomotorické terapie“ - a všechny skončily špatně.

Co říkají odborníci? Kritika a podpora

Prof. Zuzana Štěpánková z Masarykovy univerzity zjistila, že senzomotorická terapie snižuje příznaky PTSD u dětí s vývojovým traumatem o 68 % - oproti 42 % u standardní terapie. Dr. Kateřina Musilová říká: „Tento přístup přináší revoluční změnu v pojetí traumatu jako výlučně psychického jevu.“

Ale není to bez kritiky. PhDr. Jiří Horák upozorňuje: „Často podceňuje psychosociální kontext. Tělo je důležité, ale nejde jen o tělo. Musíte zpracovat i to, co vás zranilo - rodinu, společnost, systém.“ A Prof. Vladimír Krajina varuje: „Nekvalifikovaná aplikace může vést k reviktimizaci, zejména u klientů s historií sexuálního násilí.“

To vše znamená jedno: senzomotorická psychoterapie je mocná. Ale ne ještě pro každého. A ne každý terapeut ji umí správně.

Co se děje dnes? Budoucnost tělesné léčby

Trh roste. V roce 2018 bylo v ČR 15 certifikovaných terapeutů. V roce 2023 jich je 42. Růst 23 % ročně. V roce 2023 byla založena Asociace pro senzomotorickou psychoterapii nově vzniklá organizace s cílem standardizovat vzdělávání, vytvořit etický kodex a ochránit klienty před nekvalifikovanými praktikami. Od ledna 2024 je terapie hrazena pojišťovnami - první krok k jejímu začlenění do veřejného zdravotnictví.

V roce 2023 se začal testovat projekt „Neurofeedback a senzomotorika“ - spojení senzomotorické práce s EEG měřením mozkových vln. Výsledky se očekávají v květnu 2024. To může znamenat, že budeme moci vidět, jak se mozek mění během terapie - a nejen cítit.

Do roku 2030 bude senzomotorická psychoterapie standardní součástí léčby traumatu ve 75 % evropských zemí. V současnosti je to 45 %. Česko se postupně dostává na vrchol.

Kdo by měl tuto terapii zkusit?

Pokud máte:

• PTSD nebo komplexní trauma,
• chronické bolesti, které lékaři neumí vysvětlit,
• časté závratě, nevysvětlitelné úzkosti, nespavost,
• problémy s tělesným dotykem nebo blízkostí,
• nebo jste přežili násilí, zanedbání, ztrátu a kognitivní terapie vám nepomohla,

- pak senzomotorická psychoterapie může být tím, co vás konečně uvolní.

Ale pokud máte akutní psychotickou epizodu, těžkou poruchu osobnosti ve fázi dekompenzace nebo nejste připraveni na to, že budete cítit tělo - zatím to není pro vás.

Co dělat dnes?

Nechte se vést. Nejprve najděte certifikovaného terapeuta - ověřte si jeho výukové pozadí. Nechte si vysvětlit, jak bude probíhat první sezení. Nechte se nechat být. Nechte tělo mluvit. A nechte si říct: „To, co jsi zažil, nebylo tvá chyba. A tělo ti pomůže přežít.“

Nemusíte to dělat sám. Ale musíte začít.