Stojíte před tím, že vaše dcera nechce jíst, ztrácí hmotnost a odmítá všechny pokusy o pomoc? Před dvěma lety jste ji vodili k lékaři, vyzkoušeli individuální terapii, ale nic se nezměnilo. Dnes už víte, že to není jen „fáze“ nebo „výbušnost“ - je to anorexie nervosou. A právě teď, když už nevíte kam dál, se objevuje název Maudsley přístup - nebo jako se mu říká v praxi, rodinná založená léčba (FBT). Nejde o nějakou novou modu. Je to jediná metoda, která má pevný důkaz: u adolescentů s anorexií je úspěšná v 60-75 % případů. A to bez hospitalizace.
Co je Maudsley přístup vlastně zač?
Maudsley přístup nezačíná tím, že se dítě snažíte přesvědčit, že je v pořádku jíst. Nezačínáte tím, že mu dáte knihu o sebeúctě. Nezačínáte tím, že ho posíláte k psychologovi, aby „vyřešil své problémy“. Začínáte tím, že rodiče převezmou kontrolu nad jídlem. Je to šokující, když to poprvé slyšíte. Ale není to trest. Je to ochrana. V hloubce poruchy příjmu potravy je mozek pacienta změněn. Nechce jíst, protože nemůže. Není to vůle. Je to nemoc, která mu říká, že jídlo je nebezpečné. A když je dítě ve věku 13-17 let, jeho mozek ještě není dostatečně vyvinutý, aby sám překonal tuto poruchu. Rodiče jsou jediní, kdo mohou být jeho „vnější přední částí mozku“. Tento přístup vznikl v Londýně v 80. letech a od roku 2004 je doporučován jako první volba v NICE - britském národním systému zdravotní péče. A v Česku? Od roku 2004 se zde také aplikuje. Tým z Karlovy univerzity provedl první výzkum na 20 rodinách - a výsledky byly překvapivé: 65 % dětí dosáhlo významného zlepšení v kvalitě života, emocích a komunikaci v rodině.Tři fáze FBT - jak probíhá léčba?
Léčba probíhá v týdenních sezeních s terapeutem, celkem 15-20 setkání během 6-12 měsíců. Každé sezení má jasný cíl a probíhá ve třech fázích.- Fáze 1: Rodiče převezmou kontrolu - Tady se nejedná o „nucení“. Jedná se o společnou akci. Rodiče se naučí, jak dát dítěti jídlo, jak reagovat na odpor, jak přerušit zvracení nebo přehnaný pohyb. Terapeut je tam, aby je podpořil, ne aby kritizoval. V prvních týdnech je to nejtěžší - dítě křičí, pláče, odmítá. Ale rodiče se nevzdávají. A právě tady je klíč k úspěchu: 70 % úspěchu FBT závisí na tom, jak dobře terapeut posílí rodiče a pomůže jim překonat vlastní strach z toho, že „nutí“ dítě jíst.
- Fáze 2: Předání kontroly zpět - Jakmile dítě začne získávat hmotnost a jídelní režim se ustálí, začíná se postupně předávat odpovědnost zpět. Nejedná se o „všechno najednou“. Je to pomalý, opatrný proces. Dítě začíná rozhodovat, kdy a co bude jíst - ale rodiče jsou stále přítomni, aby sledovali, zda se nevrací staré návyky. V této fázi se často děje největší pokrok: dítě začíná znovu cítit hlad, začíná mluvit o jídle jako o něčem přirozeném, ne jako o nepřáteli.
- Fáze 3: Rodinné zdraví - Když je hmotnost stabilizovaná a jídlo už není bojové téma, terapeut se přesune k větším otázkám: Jak se rodina komunikuje? Jak se dítě cítí ve škole? Jak se vypořádává se stresem? Tady se už neřeší jídlo - ale život. A to je ta část, která zabrání relapsu v dospělosti.
Proč je FBT lepší než individuální terapie?
Klasická terapie se zaměřuje na dítě. „Proč se bojíš jíst?“ „Co ti jídlo připomíná?“ „Jak se cítíš, když tě někdo sleduje?“ Ale když je mozek zničen anorexií, tyto otázky nevedou nikam. Dítě je příliš ztracené, aby mohlo odpovídat. Studie z International Journal of Eating Disorders (2007) ukázala: po 12 měsících léčby je FBT o 50 % úspěšnější než individuální kognitivně-behaviorální terapie (CBT) v dosažení normální hmotnosti. A co je důležitější - jen 5-10 % pacientů léčených FBT potřebuje hospitalizaci. U klasických metod to je 30-40 %. To znamená: méně stresu, méně nákladů, méně rozpadu rodiny. V Česku se v posledních letech začíná FBT stávat standardem. 85 % specializovaných center už kombinuje FBT s jinými přístupy. Ale samostatná FBT - bez příměsi jiných metod - je stále nejúčinnější pro adolescenty.
Co se děje v praxi? Zkušenosti českých rodin
Na fóru poruchyprijmupotravy.cz se v září 2023 jedna matka napsala: „Po 9 měsících FBT se naše dcera vrátila na 95 % cílové hmotnosti. To bylo nemožné při dvou letech individuální terapie.“ Ale nejsou jen pozitivní zkušenosti. V říjnu 2023 jiná matka napsala: „FBT je příliš náročná na rodiče. Cítíme se jako policisté. A terapeut nás často kritizuje, že nejsme dostatečně přísní.“ To je realita. FBT není pro každou rodinu. Je to náročná, náročná cesta. Ale není to proto, že by byla špatná. Je to proto, že vyžaduje od rodičů neuvěřitelnou sílu. A právě proto je terapeut tak důležitý. Není tam, aby vás soudil. Je tam, aby vás naučil, jak být silní, když se cítíte slabí. Studie z Univerzity Karlova (2006) ukázala, že 65 % rodin v Česku dosáhlo významného zlepšení v 10 oblastech - od emoční stability až po kvalitu komunikace. To není jen o hmotnosti. Je to o tom, že rodina znovu začala být rodinou.Co když FBT nefunguje?
Ano, někdy to nefunguje. U 10-20 % pacientů se FBT ukáže jako nedostatečná. To neznamená, že jste udělali něco špatně. To znamená, že porucha je hlubší - nebo že rodina potřebuje více podpory. V takovém případě se přechází na vícerodinnou denní terapii (MFDT). Tento přístup, který se v Česku rozvíjí od roku 2021 v Praze, spojuje prvky FBT s intenzivním programem, kde 5-6 rodin pracuje společně. Děti se setkávají, rodiče se podělí o zkušenosti, terapeuti sledují dynamiku. 80 % účastníků říká, že sdílení zkušeností s jinými rodinami bylo „klíčové pro úspěch“.