Stres, úzkost, depresivní nálady - tyto věci se neobjevují jen v hlavě. Často se projevují bolestmi hlavy, problémy se spánkem, nevysvětlitelnými bolestmi břicha. A právě tam, kde začíná tělesná nemoc, začíná i cesta k psychoterapii. V České republice se postupně zavádí model, kde psychoterapie v primární péči není luxus, ale běžná součást léčby. Praktický lékař nejen vyšetřuje tělo, ale i rozpoznává, kdy je potřeba přesměrovat pacienta k psychologovi. A to bez dlouhých čekacích dob, bez byrokracie a bez stigmatu.

Co to vlastně znamená, že psycholog pracuje v ordinaci praktického lékaře?

Nejde o to, že lékař náhodně doporučí nějakou psychoterapeutku. Jde o systém. V ordinaci, která spolupracuje s psychologem, máte možnost po návštěvě svého lékaře okamžitě navštívit psychologa ve stejné budově. V některých městech už to funguje jako norma - v Neratovicích, Brně nebo Ostravě. Lékař si všimne, že pacient má dlouhodobé problémy se spánkem, ztrácí apetit, mluví o pocitu bezmoci. Místo aby mu dal jen léky nebo ho poslal na psychiatra, který má čekací dobu 3-6 měsíců, ho přesměruje k psychologovi, který je k dispozici během několika dnů.

Podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny se čekací doba na psychoterapii v primární péči zkrátila z 142 dnů na průměrně 28 dnů. To je rozdíl mezi tím, kdy se člověk ještě drží za své, a kdy už je v hlubokém propadu. A když se pacient dostane k psychologovi rychle, je šance na úspěšnou terapii o 37 % vyšší - jak ukázala studie z ordinace v Neratovicích.

Kdo může poskytovat psychoterapii v primární péči?

Není každý, kdo se nazývá psycholog, schopen pracovat v této souvislosti. Ministerstvo zdravotnictví stanovilo jasné požadavky. Psycholog musí mít:

• pětiletý sebezkušenostní výcvik,
• minimálně 500 hodin terapeutické praxe,
• 100 hodin vlastní individuální terapie,
• 80 hodin supervize od zkušeného kolegy.

Tyto podmínky platí pro klinické psychology, kteří poskytují psychoterapii. Psychoterapeutické poradenství mohou poskytovat i absolventi humanitních oborů, ale pouze v omezeném rozsahu. Pokud chcete být jistí, že máte kvalifikovaného terapeuta, podívejte se na adresář České asociace pro psychoterapii (ČAP). Tam jsou registrovaní ti, kteří splňují tyto standardy. Většina ordinací, které spolupracují s psychologem, volí terapeuty z tohoto adresáře - 68 % z nich.

Na druhou stranu, není jasné, kdo může kdo být „psychoterapeutem“ v širším smyslu. Někdo si může udělat krátký kurz a začít vystavovat karty. To je problém. Jak říká Prof. Tomáš Šolcová, předseda České psychologické společnosti: „Potřebujeme jednoznačnou definici, kdo může poskytovat jakou úroveň služeb.“

Kdo platí a kolik sezení je hrazeno?

Největší výhodou tohoto modelu je, že psychoterapie je hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Pokud jste pojištěný u VZP, OZP, ZPMVČR nebo ČPZP, nemusíte platit nic za prvních 10 sezení ročně. Každé sezení stojí přibližně 650 Kč, což je sazba stanovená pojišťovnami.

Podmínkou je, že problém spadá pod kódy F00-F99 podle ICD-10 - tedy úzkostné poruchy, deprese, reakce na stres, poruchy spánku, adaptivní poruchy. Nejde o těžké psychózy, schizofrenii nebo bipolární poruchy - tam je potřeba psychiatrická péče.

Ale zde je křížový bod: 10 sezení je pro mnoho lidí málo. Uživatelka „Martina88“ na Facebooku napsala: „Po 10 sezeních mi bylo řečeno, že musím platit sám. Pro mě jako studentku to bylo finančně neúnosné, takže jsem terapii ukončila.“ Podle údajů z roku 2023 ukončilo 34 % pacientů terapii předčasně právě kvůli tomu, že vyčerpali hrazené sezení.

Naštěstí se to mění. Od roku 2025 se počet hrazených sezení zvýší na 12. A v plánu je i další zvýšení na 15. To by mělo pomoci lidem s chronickými obtížemi, kteří potřebují delší podporu.

Proč je to lepší než jít přímo k psychologovi?

Představte si, že máte bolest v krku. Jdete k lékaři, ten vám řekne, že je to nachlazení, a dá vám léky. Pokud byste šli přímo k odborníkovi na krk - třeba k laryngologovi - museli byste nejprve najít toho správného, zapsat se, čekat měsíce. A nejspíš byste se ani nezeptali, jestli to má něco společného s vaším stresem.

Stejně to funguje s duševním zdravím. Většina lidí neví, jak najít kvalitního psychologa. A když se rozhodnou, často se setkají s dlouhými čekacími dobami, nejasnými cenami a nejistotou, jestli je ten, koho našli, opravdu ten správný.

Podle průzkumu z roku 2022 82 % pacientů preferuje doporučení od svého praktického lékaře. Proč? Protože:

• lékař zná vaši anamnézu,
• zná vaše zdravotní historie,
• ví, co vás trápí dlouhodobě,
• a ví, kdo v okolí je skutečně kvalifikovaný.

Je to jako když vás váš kamarád doporučí dobrého automechanika - nejdete do náhodného garáže, ale k tomu, kdo je ověřený.

Co se děje mezi lékařem a psychologem?

Největší slabostí tohoto systému je komunikace. Podle průzkumu ČAP z roku 2023 pouze 29 % ordinací má formální protokoly pro předávání informací. Zbytek - 71 % - spoléhá na ústní komunikaci, papírové poznámky nebo vůbec nic.

To znamená, že psycholog může dostat jen „Pacient má úzkost.“ A neví, zda to je reakce na bolest zad, na nově diagnostikovanou cukrovku, nebo na rozvod. A lékař nemá přehled, co se v terapii děje. To vede k duplicitním vyšetřením, špatně koordinované péči a zbytečnému stresu.

Řešením je elektronický systém, který se zavádí od září 2024. Bude umožňovat anonymizované sdílení dat mezi lékaři a psychology. Zatím to funguje jen v některých městech, například pomocí platformy MedickeInfo.cz. Ale plán je jasný: do roku 2025 by mělo být 70 % ordinací zapojeno do tohoto systému.

Co se stane, když to nepůjde?

Ne všichni pacienti jsou pro tento model připraveni. Někteří lékaři nemají dostatečnou přípravu na rozpoznávání psychických poruch. Jak říká MUDr. Eva Čermáková, předsedkyně České lékařské komory: „Praktičtí lékaři nemají dostatečnou přípravu na rozpoznávání komplexních psychických poruch, což může vést k chybným doporučením.“

Proto se zavádí školení „Psychosociální péče v primární péči“, které trvá 40 hodin. Zatím ho absolvuje 78 % psychologů, kteří se připojují k tomuto systému. Ale lékaři? Mnozí ještě ne. A to je problém. Pokud lékař nesprávně identifikuje depresi jako únavu, nebo úzkost jako problém s trávením, pacient může ztratit důležitý čas.

Podle interního hodnocení z Neratovic je efektivita doporučení o 32 % vyšší, když lékař má minimálně 20 hodin školení v oblasti psychoterapie. To není mnoho - ale je to začátek.

Jaký je příští krok?

Do roku 2026 by měl trh psychoterapie v primární péči dosáhnout 315 milionů Kč. Z toho 142 milionů je hrazeno z pojištění. A je to jen začátek. Projekt „Mentální zdraví v místě bydliště“ rozšiřuje tuto službu do menších měst, kde dříve nebyla žádná možnost.

Ale klíčové je jedno: potřebujeme více kvalifikovaných terapeutů. Dnes je registrováno 1 850 psychologů pracujících v primární péči. Potřebujeme 4 500. Pokud se to nepodaří, do roku 2027 budou čekací doby i v tomto systému přes šest měsíců - a to by znamenalo, že se celý model zhroutí.

Na druhé straně - lidé to mají rádi. Na platformě ePacient.cz má model spolupráce průměrné hodnocení 4,3 z 5. Jeden pacient napsal: „Díky doporučení od praktického lékaře jsem našel terapeuta, který mi skutečně pomohl. Celý proces byl rychlý a bez byrokracie.“

Je to jednoduché: když je psychoterapie přístupná, rychlá a bez stigmatu, lidé ji využívají. A když ji využívají, zdraví se zlepšuje. A když se zdraví zlepšuje, lékaři mají méně pacientů s nevysvětlitelnými bolestmi. A to je výhra pro všechny.

Co si pamatovat, pokud potřebujete pomoc?

• Pokud máte dlouhodobé fyzické příznaky bez jasné příčiny, zeptejte se lékaře: „Může to být spojeno s duševním zdravím?“
• Pokud vás lékař přesměruje k psychologovi, zeptejte se: „Je terapeut registrován v adresáři ČAP?“
• Nejste povinni přijmout prvního, koho vám doporučí. Můžete si vybrat.
• 10 sezení je jen začátek. Pokud potřebujete víc, neváhejte se zeptat, zda je možné prodloužit.
• Pokud se vám terapie nezdá, můžete ji ukončit. Nejste „zakázaný“ kvůli tomu, že jste neuspěli.