Víte, že mlčenlivost terapeuta není jen milá dohoda mezi vámi a odborníkem, ale tvrdý právní závazek? Přesto se podle průzkumu portálu Terapie.cz z roku 2023 obává téměř osmdesát procent klientů, že jejich tajemství unikne ven. Tento strach často brání lidem v otevřenosti, která je pro uzdravení klíčová. Pokud tedy váháte, zda jít k psychologovi nebo psychiatrovi, pravděpodobně si lámete hlavu nad tím, co se stane s tím, co mu řeknete. Odpověď není tak jednoduchá jako "všechno zůstane uvnitř", ale ani tak děsivá, jak si mnozí představují.

Co přesně znamená mlčenlivost v praxi?

Když sedíte naproti terapeutovi, nejste jen v soukromém pokoji. Jste chráněni zákonem. Konkrétně jde o zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, který v § 51 explicitně ukládá poskytovatelům péče povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které zjistí při léčbě. To platí pro klinické psychology, psychiatry i certifikované psychoterapeuty. Nejde jen o to, že vám terapeut nesmí říct vašemu manželovi, co jste mu svěřili. Nesmí to sdělit ani vaší matce, pokud vy sami nedáte souhlas, a už vůbec ne sousedovi, který ho potká na nákupech.

Tato ochrana vychází z Listiny základních práv a svobod, konkrétně z článku 7, který garantuje nedotknutelnost soukromí. V reálném životě to znamená, že informace z terapie jsou "uzamčené". Terapeut je nemá právo používat ve svůj prospěch, například když píše knihu nebo přednáší na konferenci. Pokud chce použít váš případ jako příklad, musí z něj odstranit všechny identifikovatelné znaky - jméno, věk, profesi, specifické detaily života - tak, aby vás nikdo nepoznal. A ideálně by měl mít od vás písemný souhlas, že tento anonymizovaný příběh smí publikovat.

Kdy musí terapeut prolomit mlčenlivost?

Zde se dostáváme k jádru problému, který lidi nejvíce znepokojuje. Mlčenlivost není absolutní. Existují situace, kdy má terapeut zákonnou povinnost (oznamovací povinnost) informovat příslušné orgány, i bez vašeho svolení. Nejčastěji jde o případy upravené v trestním zákoníku (§ 367 a § 368). Kdy přesně tedy terapeut "praskne"?

• Ohrožení života: Pokud klient plánuje spáchat sebevraždu nebo zabít jinou osobu a hrozí bezprostřední nebezpečí.
• Týrání dětí: Pokud terapeut zjistí, že dítě je týráno, zneužíváno nebo je jeho vývoj vážně ohrožen. Zde hraje roli zákon o sociálně-právní ochraně dětí.
• Závažné trestné činy: Některé velmi závažné delikty, jako je vražda nebo znásilnění, mohou podléhat oznamovací povinnosti, pokud se jedná o plánovaný čin nebo bezprostřední hrozbu.

Je důležité rozlišovat mezi tím, co terapeut může a co musí udělat. Často se stává, že terapeut konzultuje případ se svým supervizorem. Supervize je běžná praxe, kde zkušenější kolega pomáhá řešit složité případy. I zde však platí pravidlo maximální anonymity. Supervizor nemusí znát vaše jméno, stačí mu znát dynamiku vztahu nebo typické chování klienta. Pokud by šlo o přímé hlášení policii nebo soudu, terapeut by měl předem zvážit, zda je to nezbytně nutné, a pokud možno se vás zeptat na souhlas, pokud to situace dovoluje.

A co drogy nebo alkohol? Bude mě udávat?

Tohle je jeden z nejčastějších dotazů. Představte si, že pijete každý večer lahev vína, nebo si občas dáte marihuanu, abyste zvládli úzkost. Řeknete to terapeutovi, protože to souvisí s vaším duševním stavem. Má strach, že zavolá na sociálku nebo policii? Podle právních expertů a praxe v České republice obvykle ne. Samotné užívání drog pro vlastní potřebu není automaticky důvodem k prolomení mlčenlivosti. Terapeut vás bude léčit na závislost nebo úzkost, ale nebude vás "udávat" za to, že jste si dali jointa, pokud tím neohrožujete sebe nebo jiné (například řízením auta pod vlivem).

Jiný případ je, pokud jste zaměstnanec v pozici, kde máte bezpečnostní prověrku, nebo pokud soud nařídil protialkoholní léčbu. Pak může nastat konflikt zájmů, ale i tehdy terapeut obvykle komunikuje pouze s těmi, kteří mají oprávnění nahlížet do dokumentace, a to v rozsahu nutném pro rozhodnutí. Klíčové je, že terapeut není policista. Jeho cílem je pomoci vám, ne vás trestat.

Digitalizace a teleterapie: Nová rizika?

S rostoucím počtem online terapií, které po pandemii zůstaly populární, se objevují nové otázky. Jak je zajištěna bezpečnost dat, když se bavíte přes Zoom nebo Microsoft Teams? Doc. PhDr. Jana Zvěřinová z Univerzity Palackého upozorňuje, že digitální forma terapie vyžaduje vyšší opatrnost. Terapeut musí používat šifrované kanály a ujistit se, že je v prostoru sám a že jej nikdo nepodposlouchává. Na druhé straně vy musíte zajistit, že jste také v soukromí a že vás nikdo nenahrává.

Ministerstvo zdravotnictví pracuje na novelizaci zákona o zdravotních službách, která by měla tato specifika elektronické komunikace lépe definovat. Zatímco tradiční terapie má papírovou dokumentaci uzamčenou v trezoru, online terapie spoléhá na cloudová řešení. Je proto legitimní se na začátku terapie zeptat, jaká platforma se používá a kde jsou data uložena. Dobrý terapeut vám rád vysvětlí technické zabezpečení své praxe.

Co dělat, pokud máte obavy?

Nejlepší obranou proti nejistotě je komunikace. Na první schůzce, ještě než začnete řešit své traumata, se zeptejte na hranice mlčenlivosti. Profesionální terapeut by vám měl podat tzv. informovaný souhlas, kde budou tyto podmínky jasně napsané. Pokud vám terapeut odpoví rozmazaně nebo se vyhýbá odpovědi, je to varovný signál.

Pamatujte, že porušení mlčenlivosti má pro terapeuta vážné následky. Může přijít o licenci, čelit disciplinárnímu řízení ze strany České komory psychologů, nebo dokonce trestnímu stíhání podle § 186 trestního zákoníku. Statistiky ukazují, že takových případů je minimum. V roce 2021 bylo evidováno jen 14 prokázaných porušení mlčenlivosti v celé republice. Riziko, že se stanete obětí netaktnosti, je statisticky zanedbatelné ve srovnání s přínosem terapie.

Frequently Asked Questions