Představte si situaci, kdy se probudíte v neděli ráno a místo odpočinku cítíte těžkost na hrudi. Práce vás drží dohromady, ale ve volném čase nastupuje prázdnota. Tuto zkušenost zná mnoho z nás a rakouský psychiatr Viktor Frankl ji nazýval „nedělní neurózou“. Nejde jen o únavu, ale o hlubší pocit, že život postrádá to podstatné - smysl. Přesně pro tyto chvíle vznikla logoterapie, terapeutický přístup, který se nezaměřuje pouze na léčení symptomů, ale pomáhá člověku najít důvod, proč žít dál.

Co je logoterapie a kdo ji založil?

Logoterapie je humanistický a existenciální terapeutický proud, jehož cílem je pomoci klientům objevit osobní smysl v jejich konkrétních životních situacích. Tento přístup nebyl vymyšlen v pohodlném křesle univerzitní knihovny. Jeho zakladatel, Viktor E. Frankl, své základní myšlenky vypracoval během pobytu v koncentračním táboře Osvětim v letech 1942 až 1945. Zde pozoroval, že přežívají ti lidé, kteří dokázali najít alespoň minimální důvod existence, ať už šlo o lásku ke ztraceným blízkým nebo o naději na budoucnost.

Své poznatky publikoval Frankl již v roce 1946 v knize Trotzdem Ja zum Leben sagen, která v češtině vyšla jako Člověk za hranicí. Hlavním poselstvím této práce je tzv. „vůle ke smyslu“. Na rozdíl od Freuda, který zdůrazňoval vůli k potěšení, nebo Adlera s jeho důrazem na moc, vidí Frankl primární lidskou motivaci v touze být součástí něčeho většího než jen vlastní já. V České republice je hlavním centrem tohoto přístupu Viktor Frankl Institut Praha, který funguje od roku 2005 a nabízí jak odborné vzdělávání, tak terapii pro širokou veřejnost.

Tři cesty k nalezení smyslu

Mnoho lidí si myslí, že smysl života musí být nějaká velká životní mise. Frankl však ukazuje, že smysl lze nalézt i v běžných dnech prostřednictvím tří hodnotových oblastí:

• Tvůrčí hodnoty: Jde o hodnotu tvořit něco nového, přinášet světu svůj příspěvek. Nemusí to být umělecké dílo; může to být dobře odvedená práce, výchova dětí nebo řešení každodenních problémů.
• Zážitkové hodnoty: Smysl nacházíme také tím, co prožíváme. Může jít o krásný západ slunce, hudební kus, lásku k partnerovi nebo sdílení chleba s přáteli. Důležité je otevřenost tomu, co nám život nabízí.
• Postojové hodnoty: Tato oblast je klíčová v momentech utrpení. Když nemůžeme měnit situaci (například při vážné nemoci) ani se radovat z věcí, zbývá nám jediný volný prostor: náš postoj k tomu, co se děje. Správný postoj promění utrpení v osobní výzvu a zdroj růstu.

Frankl zdůrazňuje, že otázka smyslu není něco, co si klademe my životu. Je to spíše život, který nám klade otázky. Každá situace, každý den a každá krize jsou příležitostí odpovědět na tuto tichou výzvu.

Existenciální vakuum a jeho projevy

Když člověk dlouhodobě nepociťuje smysl, vzniká takzvané existenciální vakuum. Není to totéž jako klinická deprese, často bývá jejím předchůdcem. Projevuje se frustrací, nudou, pocitem bezvýznamnosti nebo dokonce sklonem k escapismu (alkohol, závislosti). Typickým příznakem je právě ta zmíněná nedělní neuróza - pocit prázdnoty, který zasáhne plnou silou, když zmizí rutinní povinnosti, které nás drží v pohybu.

Podle průzkumu společnosti STEM/MARK z roku 2022 uvedlo 58,7 % Čechů, že pandemie COVID-19 změnila jejich pohled na smysl života. Z toho 34,2 % aktivně hledalo nový přístup k tomuto tématu. To vysvětluje, proč je zájem o logoterapii v posledních letech takový vysoký. Lidé nechtějí jen „fungovat“, chtějí cítit, že jejich existence má váhu.

Jak probíhá logoterapeutické sezení?

Logoterapie se liší od klasických psychologických konzultací tím, že terapeut nehledá kořeny problémů v dětství (jako v psychoanalýze) ani nepřepisuje myšlenky (jako v kognitivně-behaviorální terapii). Místo toho používá specifické techniky, které pomáhají klientovi přesáhnout sebe sama. Mezi nejznámější patří:

1. Paradoxní intence: Pokud se klient bojí úzkosti, terapeut mu doporučí, aby se jí snažil dosáhnout. Tím se sníží napětí a strach ztrácí svou moc.
2. De-reflexe: Pomoc klientovi odvrátit pozornost od nadměrného sebepozorování. Často se stává, že jsme příliš zaměřeni na sebe, což zesiluje problémy. Logoterapie odkazuje pozornost ven - k druhým lidem, práci nebo úkolům.
3. Smyšlený dialog: Terapeut pomáhá klientovi představit si, co by mu řekl jeho vlastní život, pokud by mohl mluvit. Tato technika pomáhá objektivizovat pocity a najít odpovědi skryté v nitru.

Průměrná terapie trvá podle dat České komory psychologů z roku 2022 asi 18 sezení s frekvencí jednou týdně. Šestidvacet dva procent klientů dosahuje významných změn již během prvních dvanácti setkání.

Logoterapie versus jiné přístupy

Na českém trhu psychoterapeutických služeb zaujímá logoterapie páté místo s podílem 9,2 %. Za ní následují kognitivně-behaviorální terapie (32,7 %), psychodynamická terapie (18,4 %) a další metody. Kde leží její síla a kde limity?

Logoterapie exceluje u klientů, kteří prožívají existenciální krizi, depresi spojenou s pocitem bezvýznamnosti, nebo u seniorů na konci života. Naopak u specifických poruch, jako je schizofrenie nebo těžké PTSD, se často kombinuje s jinými metodami, například EMDR. Podle průzkumu z roku 2022 je logoterapie používána jako hlavní metoda v 7,3 % případů, zatímco v kombinaci s jinými přístupy v 28,6 % případů.

Pro koho je logoterapie vhodná?

Nejčastěji se k logoterapeutům obracejí lidé ve věku 35-55 let (47,3 % případů), následováno mladými dospělými (28,6 %) a seniory (24,1 %). Pokud se nacházíte v jedné z těchto skupin a cítíte, že váš život běží na autopilotu, může být tento přístup pro vás ten pravý. Je důležité si uvědomit, že logoterapie není náhradou za lékařskou péči při akutních psychických epizodách, ale spíše nástrojem pro hlubší pochopení své existence.

Cena za základní kurz pro laiky v Praze činí 9 500 Kč za 40 hodin, zatímco kompletní certifikovaný kurz pro terapeuty stojí 68 500 Kč za 320 hodin. Pro běžného klienta je dostupná i online forma, například kurz „Logoterapie v každodenním životě“, který absolvovalo v prvním roce více než 1 200 účastníků.

Časté dotazy