Stalo se vám někdy, že jste během terapie cítili, že terapeut nerozumí, přerušuje vás, nebo vás tlačí k tématu, se kterým se necítíte připraveni? A pak jste se báli, že když to řeknete, terapie skončí? Tento strach je běžný - a zbytečný. Konflikty s terapeutem nejsou známkou selhání, ale přirozenou součástí procesu. Vlastně jsou jednou z největších příležitostí, jak terapii zhluboka posunout vpřed.

Proč konflikty v terapii nejsou problém, ale příležitost

Podle výzkumu České psychologické společnosti z roku 2023 až 78 % klientů zažije během dlouhodobé terapie alespoň jeden výrazný konflikt s terapeutem. A přitom 63 % těchto konfliktů skončí bez přerušení léčby - a často s lepším výsledkem, než kdyby nikdy nevznikly. Proč? Protože terapeutický vztah není jako přátelství nebo rodinný vztah. Má jasná pravidla, cíle a profesionální rámec. Když se objeví neshoda, není to signál, že něco špatně funguje. Je to signál, že něco právě začíná fungovat.

Terapeutická aliance, jak ji definoval Edward Bordin v roce 1978, je základem úspěšné terapie. Nejde jen o to, že vás terapeut „má rád“. Jde o spolupráci ve třech oblastech: společné cíle, společné úkoly a emocionální vazba. Když se něco v této vazbě zhroutí - třeba vás terapeut zraní svým přístupem - je to příležitost ji znovu postavit, silnější a autentičtější.

Já-komunikace: Jak říct, co cítíte, aniž byste obviňovali

Nejčastější chyba, kterou klienti dělají, je začít větou: „Ty jsi...“ „Ty jsi mě ignoroval.“ „Ty jsi mě nepochopil.“ Tento přístup vyvolá obrannou reakci. Terapeut je člověk, ne stroj. A když se cítí útočen, začne se bránit - a konflikt se zvětšuje.

Místo toho použijte já-komunikaci. Tato technika, vyvinutá Thomasem Gordonem a přijatá Carlom Rogersem, funguje takto: místo „Ty jsi mě zranil“ řekněte: „Mám pocit, že jsem zraněn, když...“

Příklad: „Mám pocit, že když mluvím o práci, často mě přerušujete. Cítím se, jako by to nebylo důležité. A to mě brání v tom, abych se o tom opravdu otevřel.“

Tato věta neobviňuje. Popisuje váš zážitek. A to je klíč. Výzkum na psychologie.cz z roku 2021 ukázal, že klienti, kteří si před konverzací napsali klíčové body a použili já-věty, zvýšili šanci na úspěšné vyřešení konfliktu o 37 %.

Připravte se - ale ne jako na soud

Nemusíte psát výpověď. Ale měli byste si před sezením vytvořit jasný obraz toho, co chcete říct. Napište si:

• Který konkrétní případ vás zranil? (např. „V minulém sezení jste mi řekl, že to, co říkám o rodině, je odpor.“)
• Co jste cítil? („Cítil jsem se jako dítě, které nemá právo mít vlastní názor.“)
• Co jste potřeboval, aby se to změnilo? („Chci, abyste se zeptal, zda mám chuť o tom mluvit, místo abyste to považoval za odpor.“)

Nezapomeňte také začít s pozitivem. „Oceňuji, že mi dáváte prostor k vyjádření. Ale mám pocit, že když mluvím o práci, často mě přerušujete.“ Tím ukážete, že nejde o útok na vás, ale o zlepšení spolupráce.

Co dělat, když terapeut odmítne slyšet?

Někdy se stane, že terapeut reaguje obranně, zavře se, nebo vás přesvědčí, že „to je odpor“ a musíte to překonat. To je varovný signál. V České republice platí Etický kodex psychologů, který jasně říká: klient má právo rozhodovat, která témata do terapie přinese. Pokud terapeut trvá na tématu, které vy nechcete řešit - například na vaší sexuality, když vy chcete řešit sebevědomí - není to terapie. Je to narušení hranic.

Podle praxe klinické psycholožky Mgr. Petry Dvořákové se některé klientky rozhodly ukončit terapii právě proto, že terapeut trval na tématu, které nebylo jejich. „Když klient řekne ‚ne‘, musí to být ‚ne‘,“ říká. „Jinak se terapie mění v násilí.“

Nezapomeňte: ne každý konflikt lze vyřešit přímo s terapeutem. Pokud se jedná o etické porušení - příliš blízký vztah, zneužití autority, diskriminace - pak je potřeba zapojit třetí stranu. V České republice můžete kontaktovat Českou komoru psychologů nebo etickou komisi. Od roku 2021 je všechny akreditované terapeutické programy povinny mít postup, jak takové případy řešit.

Proč většina konfliktů nevede k ukončení terapie

Bojíte se, že když řeknete, že vás něco trápí, terapeut vás „odmítne“? Výzkum České psychologické společnosti z roku 2021 ukazuje, že pouze 7 % terapeutů skutečně ukončí terapii, pokud klient konflikt vyjádří profesionálně. Většina terapeutů to vůbec nečeká - a je to pro ně velký přínos. 89 % terapeutů potvrzuje, že klienti, kteří otevřeně komunikují, dosahují lepších výsledků.

Uživatel „Anonym2023“ na Redditu popsal, jak řekl terapeutovi: „Tvoje poznámka o mé chování mě zranila.“ Terapeut se nejdřív bránil. Ale když klient použil já-věty a vysvětlil, co cítil, terapeut se omluvil. „Teď je naše spolupráce lepší než kdy předtím,“ napsal.

Konflikt, který se vyřeší, zvyšuje důvěru - až o 58 %, podle PhDr. Martina Vrby. Když terapeut ukáže, že dokáže slyšet, přiznat chybu a změnit se, klient se cítí bezpečněji. A to je přesně to, co terapie potřebuje.

Když terapeut nemá přípravu - a co s tím?

Není však všechno zlaté. Podle Mgr. Tomáše Konečného až 35 % terapeutů nemá dostatečnou přípravu na řešení konfliktů. Někteří si konflikty představují jako hrozbu své autority. A tak se snaží je vyhnout, přesvědčit, nebo zastřít. Někdy se stane, že terapeut samotný má nezpracované bloky - třeba v oblasti sexuality, kterou klient řeší. A když klient o tématu mluví, terapeut se „zakopá“ a začne ho tlačit, protože sám s tím nemá zkušenosti.

Pokud cítíte, že terapeut neumí s konfliktem pracovat, neznamená to, že jste vy špatný klient. Znamená to, že terapeut potřebuje podporu. V České republice od roku 2023 existuje nový průvodce pro terapeuty s názvem „Jak řešit konflikty v terapeutickém vztahu“, který vydala Česká komora psychologů. A od roku 2025 by mělo být řešení konfliktů standardní součástí výuky všech terapeutů.

Co dělat, když už jste ukončili terapii a litovali jste to?

Podle průzkumu na zcelafit.cz z roku 2022 41 % lidí ukončilo terapii kvůli nerozřešenému konfliktu. A z těchto lidí 76 % to později lituje. To je velké číslo. Znamená to, že tisíce lidí opustily terapii, když mohly zůstat - a získat skutečnou změnu.

Největší chyba? Předpokládat, že konflikt se „vyřeší sám“. Nevyřeší. Nebo se zhorší. Nebo se přemění v závist, zklamání, nebo pocit, že „terapie nefunguje“. Ale když ho řešíte - a to i s někým, kdo vás zranil - může se stát největším krokem vaší léčby.

Co dělat teď?

Nejste sami. Konflikty v terapii nejsou výjimkou - jsou pravidlem. A nejsou známkou selhání. Jsou známkou, že se děje něco hlubokého.

Nejprve si odpovězte: Je to konflikt o procesu? Nebo o etickém porušení?

• Proces: třeba „Mě necháváte mluvit, ale vždycky mě přerušujete.“ - to lze vyřešit přímo s terapeutem.
• Etické porušení: třeba „Tlačíte mě na téma, které nechci řešit.“ - to vyžaduje zásah třetí strany.

Pak si napište tři věty:

1. Co se stalo? (konkrétní případ)
2. Co jsem cítil? (bez obvinění)
3. Co bych potřeboval? (konkrétní žádost)

A v příštím sezení to řekněte. Pokud terapeut reaguje s otevřeností - výborně. Pokud ne - pak máte právo hledat někoho jiného. Nejste povinni trpět. Ale máte právo zkusit. A většina terapeutů vás slyší. A většina z nich si přeje, abyste to řekli.

Terapie není o dokonalosti. Je o pravdě. A pravda začíná tím, že řeknete: „To mě trápí.“