Co je pro dítě s poruchou autistického spektra (PAS) skutečně lepší - běžná škola s podporou nebo speciální škola? Tato otázka trápí tisíce rodičů v Česku. Neexistuje jednoduchá odpověď, protože každé dítě je jiné. Ale pokud chceš udělat správné rozhodnutí, musíš pochopit, jak tyto dva přístupy vlastně fungují a co skutečně nabízejí.

Co je inkluze a jak funguje v praxi?

Inkluze znamená, že dítě s PAS navštěvuje běžnou základní školu spolu s ostatními dětmi. Nejde jen o to, aby bylo ve třídě. Jde o to, aby škola přizpůsobila výuku, prostředí a podporu jeho potřebám. Podle školského zákona č. 82/2015 Sb. má každé dítě s poruchou autistického spektra nárok na vzdělávání, které odpovídá jeho možnostem. To znamená, že škola musí poskytnout individuální vzdělávací plán (IVP), který může zahrnovat vizuální pomůcky, strukturovaný rozvrh, asistenta pedagoga nebo snížený počet žáků ve třídě.

V praxi to vypadá různě. Některé školy mají zkušené učitele, asistenty a podporu speciálních pedagogů. V jiných je to jen formální přítomnost dítěte ve třídě bez reálné podpory. Podle průzkumu NPI ČR z roku 2023 má téměř každá škola zkušenosti s inkluze, ale pouze 32 % učitelů na základních školách absolvovalo specializovaný kurz pro práci s dětmi s PAS. To je klíčový problém. Bez přípravy učitelé nevědí, jak pomoci dítěti, které se v třídě ztrácí, nebo reaguje na hluk nebo změnu plánu.

Pro dítě s PAS vyššího funkčního stupně může být inkluze velkou výhodou. Může se učit sociálním dovednostem z pozorování spolužáků, získat přátele a cítit se součástí skupiny. Jeden otec z Brna řekl: „Můj syn v běžné třídě získal přátele a motivaci, ale potřeboval asistenta a pravidelnou podporu speciálního pedagoga.“ Bez těchto podpůrných prvků ale inkluze může být pro dítě zatížením, ne přínosem.

Co nabízí speciální vzdělávání?

Speciální škola je místo, kde je výuka přizpůsobená přímo dětem s poruchami autistického spektra. Třídy jsou menší, učitelé mají specializovanou přípravu a prostředí je navrženo tak, aby minimalizovalo senzorické přetížení. Tam se používají metody, které běžné školy často neznají - například TEACCH, ABA nebo komunikační systémy jako PECS.

Pro dítě s PAS nižšího funkčního stupně, které má velké obtíže s komunikací, chováním nebo se základními dovednostmi, může být speciální škola jediným místem, kde se může rozvíjet. Tam nejsou žádné tlaky na „být jako ostatní“. Tam se učí postupně, podle svého tempa. Podle průzkumu Českého rozhlasu z roku 2023 73 % rodičů dětí s PAS nižšího stupně preferuje speciální vzdělávání. A mají pravdu - pokud má škola kvalitní podporu.

Problém je v tom, že speciální školy v Česku nejsou všude stejně dobré. Některé se staly expertními centry, která pomáhají i běžným školám. Jiné jsou přetížené, nedostatečně financované a nemají prostředky na rozvoj. A navíc - i děti s PAS nižšího stupně mohou mít prospěch z občasných inkluzivních aktivit, pokud jsou správně připraveny. Některé speciální školy proto organizují společné aktivity s běžnými školami, aby děti získávaly sociální zkušenosti bez tlaku.

Co říkají statistiky?

Od roku 2010 se počet dětí s PAS ve vzdělávání v běžných školách zvýšil z 52,7 % na 78,4 % v roce 2022. To zní jako úspěch. Ale pozor - tato čísla neříkají, jak kvalitní je ta podpora. V Praze má 92 % dětí s PAS přístup k asistentovi pedagoga. V Moravskoslezském kraji je to jen 63 %. To znamená, že v jedné části země dítě dostává podporu, ve druhé je jen „zařazeno“.

Podle Ministerstva školství z roku 2022 má 16 % učitelů v běžných školách pocit, že nezvládají práci s dětmi s PAS, zejména pokud jde o vývojové poruchy chování. To je největší problém - dítě se může chovat neobvykle, ztratit kontrolu, odmítnout komunikaci. Učitel, který nemá přípravu, to vnímá jako neposlušnost, ne jako projev stresu nebo přetížení.

Financování se zvýšilo z 1,2 mld. Kč v roce 2016 na 3,8 mld. Kč v roce 2022. Plánuje se zvýšit na 5,2 mld. Kč do roku 2025. Ale peníze samy o sobě nestačí. Potřebujete lidi, kteří vědí, co dělat. A zatím je jich málo.

Kdy je inkluze skutečně dobrá?

Inkluze funguje, když:

• Dítě má schopnost komunikovat alespoň základní potřeby (slovy, obrázky nebo zařízením)
• Škola má k dispozici asistenta pedagoga a pravidelnou podporu speciálního pedagoga
• Učitelé jsou připraveni a mají čas na přípravu výuky
• Je vytvořen individuální vzdělávací plán, který se skutečně dodržuje
• Je zajištěna struktura - vizuální rozvrh, jasná pravidla, klidné místo pro odpočinek

Pokud některý z těchto prvků chybí, inkluze se mění v „zaměstnání“ - dítě je tam, ale nezískává žádné vzdělávání. A často se cítí izolované, zmatené nebo vystavené útokům.

Kdy je lepší speciální škola?

Speciální vzdělávání je vhodné, když:

• Dítě má velké obtíže s komunikací nebo sociální interakcí
• Je citlivé na hluk, světlo nebo změny - v běžné škole se neustále přetíží
• Má vývojové poruchy chování, které v běžné třídě nejde bezpečně řešit
• Je potřeba intenzivní, denní podpora logopedem, psychologem nebo ergoterapeutem
• Rodiče potřebují čas na to, aby se dítě naučilo základní dovednosti, které se v běžné škole nevyučují

Je důležité si uvědomit: volba speciální školy neznamená, že dítě „nemůže“ jít do běžné školy. Mnoho dětí začíná ve speciální škole, potom postupně začíná navštěvovat běžné třídy na krátké doby, až se přesune celé. Nebo naopak - některá dítě začíná v inkluzi, ale po několika měsících se přesune do speciální školy, protože potřebuje jinou podporu.

Co rodiče musí vědět?

Nikdo vám neřekne, jaká škola je „správná“ pro vaše dítě. Ale můžete si položit správné otázky:

• Co konkrétně škola nabízí pro děti s PAS? (nejen „máme inkluzi“)
• Má škola asistenta pedagoga? Kolik jich má? Kolik dětí na něj připadá?
• Je zajištěn individuální vzdělávací plán? Kdo ho tvoří a kdo ho dodržuje?
• Jsou učitelé připraveni? Měli nějaký kurz pro práci s PAS?
• Je možné navštěvovat školu před rozhodnutím? Můžu vidět třídu a vidět, jak děti reagují?

Nezapomeňte na rozhovor se speciálním pedagogem ve vašem spádovém úřadu. Oni mají přehled o všech školách a podporách v oblasti. A nebojte se požádat o testování vývojových schopností dítěte - to vám pomůže pochopit, co potřebuje skutečně.

Je možné mít „obojí“?

Ano. A to je budoucnost. V Česku se začínají vytvářet tzv. inkluzivní školy - to jsou běžné školy, které mají v rámci sebe specializované třídy pro děti s PAS, ale zároveň umožňují společné aktivity. Například dítě může v rámci dne chodit do speciální třídy na výuku komunikace, ale v jiných předmětech se připojí k běžné třídě. Tento hybridní přístup je podle národní strategie vzdělávání do roku 2030 cílem.

Už dnes existují školy, které to dělají dobře. Například některé základní školy v Brně, Ostravě nebo Plzni. Pokud najdete takovou školu, je to skvělá možnost. Ale musíte hledat. Nečekat, že vám ji někdo nabídne.

Co dělat dál?

Nejde o to, zda je inkluze „lepší“ nebo „horší“. Jde o to, co pro vaše dítě funguje právě teď. A to se může měnit. Dítě s PAS se vyvíjí. Co dnes vyžaduje speciální školu, může za dva roky být schopné být v běžné třídě. A naopak.

Nejlepší přístup je průběžný. Pravidelně si přezkoumejte, co dítě získává. Zlepšuje se komunikace? Zvyšuje se sebevědomí? Snížil se stres? Pokud ne, pak je čas přemýšlet o změně. A nebojte se to říct. Máte právo požadovat lepší podporu. Máte právo požádat o přezkoumání IVP. Máte právo požádat o asistenta, pokud ho škola nemá.

Největší chyba, kterou rodiče dělají, je přijmout první nabídku. Nejste vězeňm systému. Vy jste nejlepší ochránce vašeho dítěte. A vaše otázky, vaše požadavky, vaše přítomnost - to je to, co opravdu dělá rozdíl.