Chcete jít na psychoterapii, ale bojíte se, že se někdo dozví, co vám řeknete? Tento strach je úplně přirozený. Ale v České republice máte právo na plnou důvěrnost - a to nejen slovy, ale i zákonem a profesním kodexem. Mlčenlivost není jen „dobrý zvyk“ terapeuta. Je to mlčenlivost v psychoterapii, která je základem celého procesu. Bez ní byste se nikdy neodvážili říct to nejhlubší - a bez toho neexistuje žádná účinná terapie.

Co znamená mlčenlivost v praxi?

Mlčenlivost znamená, že terapeut nesmí říct nikomu - ani rodině, ani lékaři, ani přátelům - nic, co jste mu řekli. Ani když se o vás bude mluvit na večírku. Ani když si myslí, že by to mohlo někomu pomoci. Ani když se vám to zdá být „pouze malá věc“. Všechno, co řeknete během sezení, je chráněné: myšlenky, emoce, příběhy, sny, strachy, viny, závist, touhy. I to, co jste řekli o svém partnerovi, rodiči nebo dítěti. Terapeut nesmí citovat vaše slova, ani když je předává ve supervizi - a to jen tehdy, když jste mu to písemně dovolili.

Kde je to zapsané?

V Česku to není jen otázka dobré vůle. Všechno je jasně stanoveno v Etickém kodexu psychologické profese z prosince 2017, který platí pro všechny registrované psychology a psychoterapeuty. Ten říká přesně: „Psycholog je povinen chránit všechny osobní a citlivé údaje klienta, které získal při výkonu své profese.“ A to nejen během terapie - po jejím ukončení také. Dokonce i po smrti klienta je terapeut vázán mlčenlivostí. Neexistuje „odstupnění“ - důvěrnost je nekonečná.

Co se stane, když terapeut poruší pravidlo?

Pokud terapeut naruší mlčenlivost bez oprávněné výjimky, může být pokutován až 50 000 Kč. To neříkám já - říká to Česká psychologická komora, která má pravomoc takové pokuty uložit. V roce 2019 bylo zaznamenáno, že nejčastějším důvodem stížností bylo právě to, že terapeuti neinformovali klienty o rozsahu důvěrnosti na začátku. To se dnes už mění - díky novým pravidlům od roku 2020 musí každá klinika mít na své webové stránce jasně popsáno, co znamená mlčenlivost a kdy se může výjimka vztahovat. Klienti, kteří to na začátku slyšeli, se cítí o 70 % bezpečněji, podle analýzy z kliniky Psycholog-Praha.

Kdy může terapeut něco říct?

Neexistuje žádná „modrá zóna“ - výjimky jsou jasné, omezené a zákonem dané. V Česku je to jednodušší než v některých jiných zemích. Terapeut může porušit mlčenlivost jen v těchto případech:

• Když se jedná o trestný čin, který ještě probíhá - například násilí, zneužívání dětí, hrozba vraždy nebo těžkého zranění třetí osoby.
• Když je to vyžadováno soudem - například pokud je terapeut přizván jako svědek a soud rozhodne, že informace jsou nezbytné.
• Když klient vyjádří vážnou sebevražednou náladu a terapeut má důvodné obavy, že se pokusí o sebevraždu v nejbližší době - a není možné zamezit tomu jinak.

Nejsou to „obecné ohrožení zdraví“ nebo „špatná nálada“. Pokud klient řekne: „Myslím, že je lepší, když nebudu žít“, terapeut nemůže to sdělit rodičům, partnerovi ani lékaři - pokud není přítomna konkrétní plánovaná akce. To je klíčové. V německu by to mohlo být jinak - v Česku je to přesnější, ale také přísnější.

Co když se terapeut chce poradit?

Každý dobrý terapeut má supervizi - setkává se s jiným odborníkem, aby si ověřil, zda dělá vše správně. Ale i tam platí mlčenlivost. Pokud se terapeut chce poradit, musí:

• Změnit vaše jméno, věk, místo bydlení - aby se vás nikdo nespojil.
• Neuvádět žádné identifikující detaily - neříct, kde pracujete, jak se jmenuje váš partner, co máte za zdravotní problémy, pokud to není nezbytné.
• Mít s vámi písemný souhlas, pokud chce využít váš případ jako příklad ve výuce.

Bez toho je to porušení - a může to vést k pokutě. Pokud vás někdy někdo ze zákazníků zeptá: „Můj terapeut mi řekl, že to řekl jinému terapeutovi“, měl by vám to vysvětlit předem. Pokud to neudělal, máte právo se na to obrátit.

Co když jste v rodině a všichni jdete na terapii?

To je běžná situace - rodiče, děti, manželé. Ale i tady platí pravidlo: terapeut nesmí sdílet informace mezi klienty. Pokud jste sám řekl, že vaše dcera má problémy s jídlem, a vaše dcera přišla sama a řekla, že se cítí zanedbávaná - terapeut nemůže říct jednomu, co řekl druhý. Ani když to zní jako „přirozené spojení“. Každý má své soukromé prostor. Pokud chcete, aby se informace sdílely, musíte to všechno říct společně - a jen tehdy, když všichni souhlasí.

Co když komunikujete e-mailem nebo přes WhatsApp?

Od roku 2022 je to jasně stanoveno: pokud komunikujete s terapeutem elektronicky, musí používat šifrované služby - například Signal, Tresorit nebo speciální terapeutické platformy. Běžný e-mail nebo SMS nejsou bezpečné. Terapeut musí vás informovat o rizicích - a pokud vy trváte na nešifrovaném kanálu, musí vám napsat, že tím přebíráte odpovědnost za možné úniky. To se stává často - lidé posílají citlivé věci přes WhatsApp a pak se diví, že se to „někde objevilo“. Většina terapeutů už to ví - ale ne všichni.

Proč je to tak důležité?

MUDr. Kryl, psychiater a autor článku v časopise Psychiatrie pro praxi z roku 2008, napsal: „Bezpečí terapeutického vztahu znamená pro terapeuta chránit důvěrnost veškerého dění v psychoterapii, tedy nejen sdělených informací, ale i emocí.“ To je jádro. Když se cítíte bezpečně, můžete říct věci, které jste nikdy neřekli nikomu. Můžete plakat, křičet, mluvit o zločinech, které jste spáchali - nebo o tom, jak jste si přáli, aby váš rodič zemřel. A to všechno bez obavy, že to bude vědět váš šéf, soused nebo rodina. To je ta pravá síla psychoterapie - ne technika, ne metoda, ale důvěra.

Co si pamatovat, když jdeš na první sezení?

Na začátku terapie by vás terapeut měl informovat o:

1. Co znamená mlčenlivost - co je chráněné a co ne.
2. Kdy a proč by mohl něco sdělit třetí osobě - pouze v případech trestného činu, sebevraždy nebo soudního příkazu.
3. Jak se zachází s elektronickou komunikací - zda používá šifrované kanály.
4. Jak probíhá supervize - a zda budete muset dát souhlas.
5. Co se stane s vašimi záznamy po ukončení terapie - jak dlouho je uchovává a jak je zničí.

Pokud vám to neřekne, zeptejte se. Nejste zde jen jako „klient“ - jste člověk, který věří, že tady bude bezpečně. To je vaše právo.

Co dělat, pokud se cítíte zraděný?

Pokud si myslíte, že terapeut porušil mlčenlivost - nezůstávejte v tíži. Můžete:

• Požádat o přístup ke svým záznamům - všechny terapeutické záznamy musí být dostupné podle zákona.
• Podat stížnost na Českou psychologickou komoru - to je zdarma a anonymně.
• Požádat o převedení na jiného terapeuta - nejste povinni zůstat u někoho, kdo vás zradil.

Stížnosti se zpracovávají v průměru do 60 dní. Většina případů, kde byla důvěrnost porušena, byla v minulosti způsobena neznalostí - ne zlou vůlí. Ale pokud je to záměr - komora má pravomoc odvolat licenci.