Práce by měla být prostor, kde se člověk cítí užitečný, motivovaný a bezpečně. Ale co když práce dělá přesně opak? V Česku téměř každý druhý zaměstnanec považuje svou práci za zdroj stresu. Podle studie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy je to 39 % lidí. A to není jen nepříjemné - to vede k vyhoření, depresím a dokonce k sebevraždám. V roce 2020 spáchalo sebevraždu v Česku více než 1 200 lidí. Mnozí z nich pracovali. A přesto většina firem dělá něco, co vypadá jako podpora, ale ve skutečnosti je to jen dekorace - pár školení, která nikdo nechce, nebo „mindfulness“ v jedné místnosti, která se používá jako sklad.

Proč je duševní zdraví na pracovišti důležité vůbec?

Duševní zdraví není jen „nepřítomnost nemoci“. Je to schopnost být produktivní, zvládat každodenní tlak, mít vztahy s kolegy a cítit, že máte smysl. Světová zdravotnická organizace to definuje přesně takto. Ale v praxi to znamená, že když člověk trpí stresem, jeho mozek pracuje jinak. Zvyšuje se hladina kortizolu, snižuje se schopnost koncentrace, roste agresivita a klesá kreativita. A to se projevuje v práci - víc chyb, víc konfliktů, víc zameškaných dnů. Podle Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) až 45-50 % zaměstnanců pravidelně zažívá stres. A v Evropě to stojí ročně 170 miliard eur - to je více než celý rozpočet Česka na zdravotnictví.

V Česku je to stejné. V roce 2020 trpělo téměř 30 % dospělých nějakým duševním onemocněním. A co je horší - většina firem to ignoruje. Průzkum Up Benefity ukazuje, že 40 % lidí zažívá negativní dopad práce na svou psychiku. A jen 25 % říká, že práce má na jejich duševní zdraví pozitivní vliv. To je dvojnásobný rozdíl. A přesto většina lidí nemá kde hledat pomoc. Více než 68 % zaměstnanců říká, že jejich zaměstnavatel nemá žádný strukturovaný program pro duševní zdraví.

Co je wellbeing program a proč většina z nich selhává?

Wellbeing program je název pro celý systém podpory duševního zdraví na pracovišti. To není jen „yoga jednou za měsíc“ nebo „kofeový den“. To je dlouhodobý, systematický přístup, který se zaměřuje na změnu způsobu práce, ne na změnu lidí. A právě tady většina firem selhává. V Česku je implementováno strukturovaných wellbeing programů jen u 15 % firem. Zbytek dělá něco, co vypadá jako program, ale není to nic víc než marketing.

Proč to selhává? Tři hlavní důvody:

• Nedostatek rozpočtu. 63 % firem říká, že nemá peníze. Ale když se podíváte na náklady na zameškané dny a fluktuaci, tak to, co šetříte na programu, vám stojí desítky tisíc korun za rok.
• Nedostatek znalostí. 57 % manažerů neví, jak začít. Neznají rizikové faktory, nevědí, jak rozpoznat vyhoření, a nevědí, že nejlepší podpora není „nastartovat psychologa“, ale „zrušit přesčasy“.
• Odpor zaměstnanců. 42 % lidí se odmítá zapojit, protože už jednou viděli „program“, který byl jen povinností. Když lidé cítí, že je to „pro šéfa“, ne že je to pro ně, tak se nezapojí.

Nejčastější chyba? Zaměstnavatelé se snaží „vylepšit“ zaměstnance - dát jim meditaci, mindfulness, kouzelné knížky. Ale problém není v nich. Problém je v práci. V přesčasech. V nejasných cílech. V tom, že se někdo bojí říct „ne“. V tom, že manažer neví, jak vést tým, který je vyčerpaný.

Co skutečně funguje - 5 klíčových prvků, které změní kulturu

Některé firmy v Česku to dělají správně. A jejich výsledky jsou přesvědčivé. Například malá technologická firma v Brně, která zavedla flexibilní pracovní dobu a pravidelné psychologické konzultace. Za dva roky klesla fluktuace o 35 % a produktivita vzrostla o 18 %. To není náhoda. To je výsledek konkrétních kroků.

Zde je to, co funguje - a co se děje ve skutečně úspěšných firmách:

1. Flexibilní pracovní doba a možnost home office. 78 % zaměstnanců to považuje za nejdůležitější. Nejde o to, jestli pracujete z domu. Jde o to, jestli máte kontrolu nad tím, kdy a kde pracujete. Když člověk může přizpůsobit práci svému životu, ne naopak, stres klesá.
2. Pravidelné psychologické konzultace zdarma. 52 % lidí to chce. Ale ne jen „jedna hodina za rok“. Musí to být pravidelné, snadné, anonymní a bez soudržnosti. Když se lidé bojí, že jim to někdo řekne šéfovi, tak se neozvou.
3. Školení manažerů. Pouze 28 % českých manažerů umí rozpoznat příznaky vyhoření. To je katastrofa. Manažer není jen „hlava týmu“. Je to první linie obrany. Musí vědět, jak se ptát: „Jak se máš skutečně?“, ne „Jak jsi na tom s motivací?“
4. Změna kultury - ne přesčasy, ne „soukromé“ pracovní chvíle. Pokud šéf po 22 hodinách posílá e-mailem, lidé se budou cítit povinni odpovídat. Pokud se na schůzce říká „děkuju, že jsi přepracoval“, tak se to stane normou. Kultura se mění tím, co šéfové říkají a co dělají - ne tím, co jsou v plánu.
5. Dlouhodobý plán - ne krátkodobý projekt. Implementace skutečného programu trvá 18-24 měsíců. Ne tři měsíce. Ne „když se to bude líbit“. Musíte začít hodnocením - co dělá stres? Kdo je nejvíce ohrožen? Kde je největší tlak? A pak postupně přidávat prvky. Pilotní testování je klíč. Ne „všechno najednou“.

Co říkají lidé, kteří to už zkusili?

Na LinkedInu Petr Novák, IT manažer z velké finanční instituce, říká: „Naše firma zavedla wellbeing program v roce 2021. Po dvou letech ho zrušili. Lidé ho vnímali jako povinnost.“ To je typické. Když se to dělá „pro šéfa“, selhává.

Ale na Redditu uživatel „Zdravi_Mentalne“ píše: „Od zavedení flexibilních podmínek a psychologických konzultací klesla fluktuace o 35 %. Produktivita vzrostla. A lidé se znovu cítí lidmi, ne stroji.“

Rozdíl je v motivaci. Když se program dělá pro lidi, ne pro audit, tak to funguje. Když se dělá kvůli ESG reportu, tak to není program. Je to PR.

Co dělat, když vaše firma nic nedělá?

Nečekáte, až šéf přijde s návrhem. Většina firem to neudělá. Ale vy můžete začít malým krokem. Tady je, jak:

• Sežeňte data. Udělejte anonymní dotazník: „Co vás nejvíc vyčerpává na práci?“ Otázky: přesčasy? Nejasné úkoly? Nedostatek podpory? Výsledky předložte manažerovi - ne jako stížnost, ale jako návrh.
• Navrhněte pilotní projekt. Ne celý program. Jen jednu věc: „Zkusme mít jednu hodinu týdně bez e-mailů.“ Nebo „Zkusme zavést 30 minut na začátku týdne, kdy se tým může jen podělit, jak se má.“
• Využijte státní podporu. Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje granty až 500 000 Kč na projekty pro duševní zdraví na pracovišti. Není to „něco pro velké firmy“. Může ho získat i malá firma.
• Společně se učte. Najděte kurzy pro manažery. Nechávejte je jen na psychologech. Každý, kdo vede lidi, musí vědět, jak rozpoznat vyhoření. To není psychologie. To je základní dovednost.

Co se bude dít v budoucnu?

Evropský parlament v roce 2023 schválil zprávu, která vyzývá Česko, aby zavedlo právní rámec pro duševní zdraví na pracovišti. V Česku byl v roce 2022 spuštěn Národní plán pro duševní zdraví - cílem je do roku 2027 pokrýt 70 % pracujících lidí strukturovanými programy. To je první skutečný krok.

Trh wellbeing služeb v Česku roste o 15 % ročně. V roce 2023 dosáhl hodnoty 850 milionů Kč. Ale většina peněz jde do „příležitostných“ řešení - třeba do „yoga“ nebo „meditace v kanceláři“. Skutečná změna bude přicházet z firem, které budou měnit práci - ne lidi.

Generace Z (narození po roce 1996) už nechce práci jako „práci“. Chce smysl. Chce flexibilitu. Chce prostor na seberealizaci. Pokud firma nebude nabízet to, tak ji opustí. A už teď se to děje. Více než 82 % zaměstnanců říká, že by wellbeing program uvítalo. A 68 % říká, že ho nemají.

Nejde o to, jestli máte kancelář s bílými stěnami a kávovým automatem. Jde o to, jestli lidé věří, že jejich zdraví je důležité. A jestli věří, že když řeknou „ne“, nebudou pokutováni. To je všechno.

Co si pamatovat?

Neexistuje „jedno řešení“ pro duševní zdraví. Ale existují tři pravidla, která fungují všude:

• Změňte práci, ne lidi. Nechte je být. Nechte je mít čas. Nechte je mít kontrolu.
• Podpora = bezpečí. Když se lidé mohou otevřít bez obavy, stres klesá.
• Trvání > akce. Jedna hodina mindfulness nepřinese změnu. Ale pravidelná komunikace ano.

Největší chyba? Čekat, až někdo jiný začne. Začněte vy. I když jste jen jeden z 200 zaměstnanců. Jedna hovorová chvíle, jedna změna v kultuře - to je začátek.