Klíčové body

• Průměrný věk první diagnózy ADHD v ČR je okolo 33 let.
• Diagnóza vyžaduje doklad o projevech před 12. rokem života a alespoň šest příznaků ve dvou životních oblastech.
• Úspěšnost kombinované farmakoterapie a KBT dosahuje 70‑80 %.
• Čekací doby na specialistu jsou často 4-6 měsíců, proto je dobré shromáždit důkazy z dětství co nejdříve.
• Nový prodloužený methylfenidát (Jornay PM) umožňuje večerní dávku s účinkem až 16 h.

ADHD u dospělých je neurovývojová porucha, která se projevuje trvalými potížemi s pozorností, impulzivitou a často i vnitřním neklidem. Na rozdíl od dětí se hyperaktivita často „převrací“ na neustálý pocit napětí a potíže s relaxací. Pokud vás překvapilo, že jste možná nikdy nedostali diagnózu, nejste sami - až 75 % dospělých s ADHD nebylo v dětství rozpoznáno.

Co se u dospělých s ADHD projevuje?

Typické symptomy, které se u dospělých často objeví, zahrnují:

• Zapomínání na schůzky a termíny (76 % případů).
• Chaotické pracovní prostředí a ztráta věcí (79 %).
• Potíže se zahájením a dokončením úkolů (91 %).
• Chronické zpoždění a nedodržení termínů (68 %).
• Vnitřní neklid, který není viditelný jako „přeskakování“.

U mnohých lidí se hyperaktivní komponenta zmenšila a zůstává jen roztržitost a obtížné soustředění - stav, který se v praxi označuje jako ADD (bez výrazné hyperaktivity).

Proč dochází k pozdní diagnóze?

Hlavním důvodem je, že dětství často netrpělivě nepodporuje rozpoznání. Školy mohou považovat nepozornost za „lenost“ a rodiče často nevyhledají odbornou pomoc. Kromě toho se symptomy v dospělosti maskují jinými problémy - deprese, úzkost nebo dokonce bipolární porucha. Podle rozhovoru s Prof. MUDr. Jiří Raboch, CSc. z 1. LF UK „mnoho dospělých s ADHD žije s diagnózou deprese nebo úzkostné poruchy, aniž by byla odhalena skutečná příčina jejich problémů.“

Naopak varování před nadměrnou diagnostikou přináší Prof. MUDr. Tomáš Kačer, CSc., který upozorňuje na riziko „přídělení“ ADHD v kontextu současného hype.

Jak probíhá diagnostika dospělých s pozdní diagnostikou?

Postup je jasně definovaný v klinické standardizaci z 1. ledna 2024:

1. Anamnéza - detailní rozhovor s psychiatrem, zaměřený na příznaky v dětství. Důkazy mohou být školní vysvědčení, dopisy učitelů nebo svědectví rodičů.
2. Standardizované dotazníky - např. ASRS (Adult ADHD Self‑Report Scale), který má 96 % citlivost pro kombinovaný typ ADHD.
3. Plnění kritérií DSM‑5 - alespoň šest příznaků z jedné ze tří skupin (nedostatek pozornosti, hyperaktivita, impulzivita) se musí objevit před 12. rokem a významně narušovat minimálně dvě životní oblastí (práce, vztahy, studium).
4. Vyloučení jiných onemocnění - interní, neurologické nebo endokrinní omezení (např. hypothyreóza) se prověřují pomocí krevních testů a neurologického vyšetření.
5. Diagnostické hodnocení - psychiatr vydá oficiální diagnózu a doporučí další krok (léčba, psychoterapie).

Průměrná doba od prvního kontaktu s lékařem po potvrzení diagnózy je 11,3 měsíce, a čekací doba na specialistu se pohybuje kolem 4‑6 měsíce. Proto je dobré mít připravený soubor dokumentů už během první návštěvy.

Léčebné možnosti - co funguje a co ne

Rozhodování o léčbě je vždy individuální, ale většina odborníků doporučuje multimodální přístup - kombinaci medikace a behaviorální terapie.

Mezi nejčastěji předepsané stimulanty patří methylfenidát. V roce 2024 se na českém trhu objevil prodloužený preparát Jornay PM od Zentiva, který umožňuje večerní dávku a účinek až 16 hodin. To řeší problém s „zapomenutím“ na lék během dne.

Pro pacienty, kteří raději neberou medikaci, nebo pro doplnění léčby, je klíčová kognitivně‑behaviorální terapie. Terapeut učí praktické techniky - rozdělení úkolů, časové blokování, techniku Pomodoro nebo tvorbu vizuálních plánů. Studie na Masarykově univerzitě ukazují, že 30 % pacientů zaznamená významné zlepšení pouze díky těmto technikám.

Digitální podpora roste: aplikace ADHD Focus (zdarma, premium verze 199 Kč/měsíc) pomáhá sledovat čas, blokovat rušivé stránky a připomínat úkoly. Podle ankety z 2023 používá 68 % diagnostikovaných dospělých alespoň jednu takovou aplikaci.

Praktické tipy pro hledající pozdní diagnózu

1. Shromážděte důkazy z dětství. Požádejte rodiče o dopisy, najděte školní výpisy, pokud jsou k dispozici. 63 % dospělých má obtíže s tímto krokem, ale bez dokumentace je diagnostika často obtížná.

2. Vyhledejte specialistu. V ČR je jen 0,8 psychiatra na 100 000 obyvatel, který se věnuje ADHD dospělých. Vhodným začátkem je hledat „psychiatr ADHD Olomouc“ nebo podobná klíčová slova.

3. Vyplňte ASRS online. Výsledek vám může sloužit jako podklad při první konzultaci.

4. Připravte se na čekací dobu. Průměrná doba je 4‑6 měsíce, takže můžete mezitím začít s KBT online nebo s aplikacemi na plánování.

5. Buďte otevření kombinaci terapií. Výzkum ukazuje, že kombinace medikace a KBT dosahuje vyšší míry úspěchu než jen jedna složka.

Aktuální trendy a výhled do budoucna

V posledních letech se v České republice rozvíjí síť specializovaných ambulancí - jen 12 zařízení v 14 krajích pokrývá 8,6 % potřebné kapacity. Očekává se, že do konce roku 2025 bude vyškoleno 300 psychiatrů a 500 psychologů v oblasti ADHD, což by mělo snížit čekací doby o 40 %.

Nové medikamenty, jako prodloužený methylfenidát, a rozšířený přístup k digitálním nástrojům mění léčebný arzenál. Na druhé straně roste povědomí o riziku naddiagnostiky - odborníci varují, aby se při podezření provádělo pečlivé diferencování od úzkostných nebo bipolárních poruch.

Pokud jste ještě v procesu hledání diagnózy, nezapomeňte, že správná podpora a správná léčba mohou do vašeho života přinést stabilitu, lepší pracovní výkon a méně stresu. V průzkumu od Ministerstva zdravotnictví se ukázalo, že od roku 2019 se počet diagnostikovaných dospělých zvýšil o 237 %, což svědčí o větším povědomí, ale také o potenciální potřebu lepšího výběru pacientů.

Nejčastější otázky